Wikizdroje:Sborníky
U českých básní, povídek a podobných dílčích děl je (ve většině případů) vcelku jednoduché, zařadit takové dílo do příslušné sbírky či příslušného sborníku – spisovatel (nebo jeho nakladatel očividně v dohodě s ním) to tak rozhodl. Proto je jednoduché rozhodnout, že pověst O Libuši patří do sbírky Staré pověsti české a tato je od spisovatele Aloise Jiráska. Tyto sbírky jsou zde vedeny jako takové a mají tedy i svou příslušnou obsahovou stránku.
Mimo to však existují případy, kdy rozhodnutí, co Wikisource za sbírku považuje, mohou být sporná.
- Výbory z díla - posthumní sbírky
V mnoha případech vznikají taková vydání jako výbor z díla, mnohdy bez konzultace s autorem (a mnohdy také i po jeho úmrtí). Části takového výběru, pokud není v důsledku okolností znám, by měly být zveřejněny jako jednotlivá díla.
- Výběry z díla - nevolné sbírky
Velice podobným případem jsou výbory volných básní (povídek...), které jako takové vyšly později, tedy před méně než 70 lety. Jako příklad může sloužit výbor „Za trochu lásky“ od Vrchlického, který vyšel až roku 1979. Nehledě na skutečnost, že takový nově vybraný sborník je v tomto uspořádání chráněn autorským zákonem[1] (i když jednotlivé části jsou volné), nejedná se o sbírku ve výše uvedeném slova smyslu. Taková dílčí díla (povídky, básně) sice přebíráme, ovšem ne jako sbírku, ale jako jednotlivé básně (povídky atd.) autora.
- Sbírky překladů
Něco jiného je udělat takové rozhodnutí u jinojazyčných sbírek, které vznikly překladem do češtiny. Výběr překladu se může zakládat na systému Vybrané básně XY, kde takové básně pocházejí z více sbírek spisovatele; může jít ale i o systém Výběr moderních básníků země XY, kde již není možno původní sbírku na první pohled určit.