Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských/Pláč po mrtvých

Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských Karel Jaromír Erben
Vědma přirozená	Pláč po mrtvých	Tak svět odplácí

Údaje o textu
Titulek:	Pláč po mrtvých
Autor:	Karel Jaromír Erben
Zdroj:	ERBEN, Karel Jaromír. Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských. Svazek II. Praha : Otto, 1906. s. 73.
Licence:	PD old 70

Jedna matka plakala dlouho po svém synu. „Kéž bych ho mohla, třeba mrtvého, ještě uhlídat!“ I poradili jí lidé, aby šla v noci do kostela, když se všickni umrlci sejdou, i aby vzala s sebou, pro všelikou příhodu, kohouta. Tehdy ona šla a stála u kostela. O půlnoci vidí, an ze hřbitova jde zástup umrlcův, a mezi nimi jde také její syn a nese konev slz: to ty, jež matka vyplakala. Když ho spatřila mezi mrtvými, uleknutím dala se na útěk domů. A on ucítiv matku svou, běžel za ní. Tu ona začala shazovat se sebe oděv. Co koli odhodila, to všecko uchopil a roztrhal. A když už doběhla domů na práh, tu kohout zakokrhal! Umrlec upadl a ona za den umřela taky. — Synovi těžko, když máti po něm naříká; a matce vesele odpočívat, když děti po ní pláčou.