Vlastní životopis Karla IV./Kapitola šestnáctá

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Kapitola šestnáctá
Podtitulek: Kapitola šestnáctá
Autor: Karel IV.
Zdroj: Císař Karel IV. Vlastní životopis. Praha: J. Otto, 1909. s. 81–82.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: autor překladu neznámý, redakčně připravil Josef Emler
Licence překlad: PD old 70
Kterak král Jan po dvú letú vrátiv sě do Čech s velikými a urozenými muži, jel do Prus proti Litvenóm bojovati.

Když pak tě dvě létě minušta, jakž to dřieve povědieno jest, král Jan vrátiv sě do Čech,[1] zpósobi, aby s Karlem markrabí spolu do Prus táhli proti Litvanóm bojovati. Protož brzo připravivše sě na cestu i potřeby, do Vratislavě tažechu; kamžto také král uherský, hrabě holanský a mnohá jiná kniežata, markrabie, vévody a rozliční jiní lidé urození tiem úmyslem z rozličných krajin světa sjeli sě. A když tu u Vratislavi běchu, mezi jinými utěšeními, po nichžto kniežata obecně stojie, ta nenávistivá vzteklá hra kostek vzdviže sě mezi nimi. Na příklad velikého divu král uherský a hrabě holanský tak vrúce hrali mezi sebú, že ten hrabě holanský na králi uherském šest set zlatých velmi brzo získa. Pro něžto když dřéve řečeného krále hněviva a nechutnú mysl majícího uzře, tehdy z náhlosti a hrdú myslí vece tato slova: O pane králi! divno jest, že když jste knieže tak velebné, jehožto země zlata dosti má, pro tak malý počet peněz tak máte nechutnú mysl ukázati a v nepokoji položiti úmysl váš! Aj aby vy a všickni jiní viděli zřejmě, že peněz tak dobytých nemiluji, ani v užitek mój jíti mají, ale svobodně otjíti ode mě. A to propověděv všecky penieze ve jhře získané prostřed lidu okolo stojícieho vrže. Pro něžto ten král věčší poče hněv proti němu, kterýžto hněv jakžto múdrý čině sě nedbaje, mlčením zataji. Ne po mnohých pak dnech všecka ta kniežata a slovútní lidé z Vratislavě do Prus tažechu. A tu když dlúhý čas ledu čekajíce ležechu, ale zima tak bieše teplá, že přes led jiezdy jakožto jiná léta nemohli mieti. A tak mnozí urození lidé, svých slibóv nenaplnivše, ztratichu úsilé a náklady.


  1. V listopadu r. 1344.