Vlastenský slovník historický/Zajíc

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Zájem	Zajíc	Základ

Údaje o textu
Titulek:	Zajíc
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 904-906.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Zajícové z Hazmburka

Zajíc z Hazmburka (z Hasenburka), jmeno jedné z nejstarších a nejvzácnějších panských rodin českých, větev rodu Buziců, užívavšího v erbu hlavy kančí. Nejstarší známý člen její jest Dětříšek, syn Buzův, který 8. říj. 1110 padl v boji s Poláky. V druhé čtvrti téhož století připomíná se Jurik (Jiřík), který měl účastenství v tažení křižáckém do Jerusaléma a zemřel tam r. 1148. V druhé polovici XVIII. století žil Oldřich, jenž první nazýval se Z., vystavěl hrad Valdek u Hořovic, byl také purkrabím Pražským a zemřel r. 1271, zůstaviv hojné potomky, kteří napotom drželi v Čechách rozličná zboží pozemská, vystavěli hrady Šelenberk, Třebouň, Rožmitál a Hazmburk, a stali se takto zakladateli větví Valdecké, Šelenberské, Rožmitálské a Hazmburské, užívajíce veskrz v erbu hlavy kančí, k níž páni z Hazmburka připojili ještě zajíce v poli modrém. Ku konci XIII. století proslul Řehoř Z. z Valdeka, o němž viz Řehoř 5). Na začátku XIV. století vynikl mezi panstvem českým nad jiné Vilém Z. z Valdeka, nejvyšší maršálek království Českého a zápisní držitel hradu Křivoklátského, pán svého času rozšafností a hrdinskou myslí na slovo braný, soupeř známého Jindřicha z Lípy, královně Elišce i manželu jejímu králi Janu věrně oddaný, který v politických i válečných bězích toho věku míval rozhodné účastenství, o čemž viz čl. Jan král Český. Vilém Z. zabit jest r. 1319, když ho král Ludvíkovi Bavorskému proti Fridrichu Rakouskému na pomoc poslal; následkem hádky, která povstala mezi lidem jeho a Němci. Starší syn jeho Oldřich III. byl děkanem kapitoly Pražské, přivezl do Čech tělo sv. Dobrotivé, jež daroval klášteru Ostrovskému, a zemřel r. 1326. Druhý syn Zbyněk Z. z Valdeka, řečený „Zámořský,“ držel hrady Žebrák a Točník, jež však r. 1336 vyměnil s králem Janem za Budyni, a koupil t. r. král. hrad Klepy nad Ohří v Litoměřicku. Přestavěv Klepy nazval je Hazmburk, načež se všickni potomkové jeho nazývali Z-i z Hazmburka. Zbyněk byl jako jeho otec statečností, rozšafností a bohactvím pokládán mezi přední pány české, a od r. 1326 zastával úřad nejvyššího truksasa dvorního, kterážto hodnost napotom zůstala dědičnou v jeho rodině. Zbyněk zemřel r. 1368. Příbuzný jeho Vilém Z. z Hazmburka byl proboštem nejprv Litoměřickým, od r. 1406 pak Vyšehradským, a r. 1379 přivezl z Avinionu mnoho knih, jež daroval kapitole své. Vnuk Zbyňkův Zbyněk II., oddav se stavu kněžskému stal se proboštem Mělnickým a r. 1403 arcibiskupem Pražským, kdežto svou přepiatou a nemístnou horlivostí v stíhání nového učení Husovo (v. t.) a jmenovitě nerozumným pálením knih stal se pověstným a věci katolické nemálo tím uškodil. Zemřel r. 1411 v Prešpurku, kam se byl před hněvem krále Václava k bratru jeho císaři Sigmundovi utekl. V bouřích husitských stáli pánové z Hazmburka pevně ke straně katolické, a také napotom zůstali vždy věrni víře pod jednou. Jan Z. z Hazmburka, horlivý katolík, stal se 1454 dvorským sudím, kterýžto úřad vedl až do roku 1467, kdežto přidal se k jednotě proti králi Jiřímu ustrojené, a r. 1469 jmenován jest od Matiáše Uherského, proti Jiřímu v Olomouci za krále zvoleného, nejvyšším kancléřem království Českého. Matiáši zůstal věren až do r. 1479, kdežto následkem míru mezi králi Vladislavem a Matiášem vešel v poslušenství onoho. Jan i napotom vedl slovo mezi katolíky, a zemřel 15. kv. 1495, žalostně od svých spoluvěrců oplakáván. Pro stranu svou působil i literárně; jsoutě od něho rozličné listy obsahu polemického, dílem k mistrům Pražským, dílem k bratřím. Krištof Z. z Hazmburka prodal r. 1558 Hazmburk Janovi z Lobkovic na Zbiroze. Jiří Z. z Hazmburka na Mšeně byl svého času pro svou rozšafnost a zkušenost na slovo brán a v rozličných veřejných jednáních potřebován; jmenovitě r. 1547 vzat jest do komise k porovnání práv zemských s právy městskými, r. 1549 do komise k napravení mince, roku 1571 k upravení plavby polabské, roku pak 1575 jmenován nejvyšším berníkem království Českého. Jiří Z. zemřel r. 1580. Jan Zbyněk Z. z Hazmburka, muž vysoce vzdělaný, jenž byl navštívil země cizí, byl presidentem nad apelacími, vyvedl s nemalým nákladem rozličné nové stavby na statcích svých, jmenovitě obnovil zámky v Budyni, Mšeně, Brozanech a Hostonicích, choval při dvoře svém muže učené, mezi nimi též Paprockého; ale že vydával nesmírné sumy na alchimii, zadlužil se velice o konečně přišel na mizinu. Zemřel r. 1616, zůstaviv syny Jana Mikoláše a Jaroslava. Z těch padl onen r. 1631 v bitvě proti Švédům u Vratislavi; tento zemřel r. 1668 bezdětek co poslední muž rodu svého.