Přeskočit na obsah

Vlastenský slovník historický/Literák

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Literák
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 438–439.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Literátská bratrstva

Literák, též literát, člověk umějící čísti a zpívati, jací před službami božími a při nich v kostele žalmy a písně prozpěvovali. Povstali po skončených válkách husitských v XV. století ku pozdvižení nábožnosti, a byli s počátku ve městech a obcích velemocní muži, s většího dílu usedlí tam bakaláři a učenci, a jednoty jejich sluly bratrstva literácká, kůry literácké, majíce zvláštní své zákony a knihy, jakož i zvláštní jmění a zboží, často veliké ceny, neboť bývaly v závětech nábožných lidí hojnými odkazy obmýšleny. Obzvláště sobě zakládali na skvostných zpěvných knihách čili kancionalech, jaké jim nezřídka obce s velikým nákladem pořizovaly, a které, okrášleny pěknými malbami, byly pak chloubou kůru. Nejvíce rozšířeny byly tyto spolky v XVII. století, ale časem odchýlivše se od prvního chvalného účelu svého klesly v úpadek, když lidé lepšího vzdělání z nich se vytratili, a třída řemeslnická v nich opanovavši oddala se obžerství a nehospodaření. K tomu přistoupila v XVII. století zmáhající se nevěra, jakož i snaha jisté strany, vyhubiti vše co českého, a tak stalo se, že během století toho bratrstva literácká větším dílem za své vzala a jmění jejich namnoze školním nadacím připadlo. Zároveň i mnohé jejich kancionaly na zmar přišly řáděním vandalským. Na naše dni jen sem tam některý z těch spolků se zachoval, jako v Praze při hlavním chrámě sv. Víta, pak v Rakovníce.