Vlastenský slovník historický/Alžběta

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Altmann	Alžběta	Alžbětinky

Údaje o textu
Titulek:	Alžběta
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 4–5. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Eliška Polská
Související články ve Wikipedii: Alžběta Uherská, Eliška Rejčka, Eliška Přemyslovna, Alžběta Lucemburská, Alžběta Stuartovna

Alžběta 1) manželka Soběslava II., dcera Polského knížete Mečislava Starého, zajata jest při dobytí Prahy od knížete Fridricha (1178), ale brzy propuštěna. Po smrti Soběslavově (1180) provdala se za Kunrada markrabí Míšenského, a zemřela 1209. — 2) A. dcera Uherského krále Geisy II., manželka knížete Českého Fridricha (od 1157), žena rázná a odvážná, ale i pánovitá a hrdá, pročež nepožívala u lidu lásky. Manželu svému stála věrně po boku, ale často míchala se nepovolána do záležitostí zemských. Po smrti manželově (1189) mizí z dějiště historického. — 3) A., též Eliška, jinak nazvána Rejčka, Richsa, dcera Polského krále Přemyslava, narozena 1286, provdala se nejprv za krále Českého Václava II., podruhé za Rudolfa Habsburského, nástupce Přemyslovců na trůnu českém. Ovdověvši podruhé (1307) uprchla před Jindřichem Korutanským do Rakous, a v nastalé válce s císařem Albrechtem pustila nepřátelské posádky do svých měst věnných. Později vzala sídlo své v Hradci, po ní Králové Hradcem nazvaném, jakož ona sama slula královnou Hradeckou. Záští, které vzešlo mezi ní a královnou Eliškou, manželkou Jana Lucemburského, proto, že onano získala si lásku mocného Jindřicha z Lipého, protivníka Eliščina, přispělo k roznícení domácí války. Od 1319 přebývala Alžběta obyčejně v Brně, na blízku miláčka svého Jindřicha z Lipého, tehdáž zemského hejtmana Moravského, jehož smrt (1329) dlouho oplakávala. Zemřela 1335. — 4) A., obyčejně Eliška, choť krále Jana, v. čl. Eliška. — 5) A., dcera císaře Sigmunda, nar. 1409, provdána za Albrechta II. císaře Římského a Uherského i Českého krále, po jehož smrti teprv porodila (23. ún. 1440) syna Ladislava zvaného Pohrobkem. Proti Vladislavovi Polskému, zvolenému za krále Uherského, povolala Jana Jiskru z Brandejsa k hájení práv syna svého, ano prospěšně vyjednávala s Vladislavem samým, ale ještě před konečným vyřízením toho jednání zemřela 19. pros. 1442. — 6) A. dcera Jakuba I. krále Anglického, narozena 1596, provdala se 1613 za Fridricha V. kurfiršta Falckého. Jsouc hrdá a ctižádostivá přiměla chotě svého ku přijetí koruny České proti Ferdinandovi II., a jest s ním 1619 v Praze korunována. Po bitvě Bělohorské provázela svého manžela na jeho potulkách po světě, marně se dovolávajíc pomoci. Ovdověvši 1632 mohla se vrátiti do vlasti teprv po dosednutí na trůn anglický Karla II., a zemřela v Londýně 23. ún. 1662. Její potomstvo dostalo se na trůn anglický 1714 s rodem Hanoverským. Pozůstalá po ní korespondence vydána 1830 pod názvem Memoirs of Elisabeth, Queen of Bohemia.