Vlastenský slovník historický/z Thunu

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: z Thunu
Autor: Jakub Malý
Zdroj: Kramerius
Vydáno: Vlastenský slovník historický. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 827—828.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Thun-Hohensteinové

z Thunu a Hohensteina, jméno vzácné hraběcí rodiny dosavad v Čechách kvetoucí, jejíž kolébkou jest jižní Tirolsko. Krištof Šimon z Th., r. 1604 od císaře Rudolfa II. do stavu svob. pánů povýšený, vstoupil r. 1615 do řádu maltezského, bojoval za 30leté války ve vojště císařském, došel nejvyšších hodností vojenských i dvorských a byl r. 1629 od Ferdinanda II. spolu s bratry a strýcem svým do stavu hraběcího povýšen. Tentýž císař dal mu v zástavu rýnské panství Hohenstein, o kteréž sice rod Thunovský již během 30leté války zase přišel, nicméně však dosavad podržel predikat od něho přijatý. Krištof Šimon skoupil v letech 1623—30 četné statky v Čechách, nejsa však co rytíř maltezský ženat, pohnul staršího bratra svého Jana Cypriana, že se r. 1628 přestěhoval do Čech a statky ty od něho přejal. Hrabě Krištof Šimon zemřel 27. bř. 1635. Jan Cyprian stal se praotcem české větve rodu Thunovského, která vysoce zkvětla a jejíž členové docházeli nejvyšších důstojenství v státu a církvi. Z jeho potomků Michal Osvald hrabě z Th. a Hohensteina (1631—94), cís. tajný rada a místodržící v Čechách, založil první fideikomis rodu svého, k němuž náležejí Klášterec, Pětipsy, Benešev (Bensen), Zehušice a Markvartice (Markersdorf), a vystavěl na Malé Straně pod novými schody zámeckými palác Thunovský. Druhého rodinného fideikomisu, Děčínského, zakladatelem byl Maximilian hrabě z Th. a Hohensteina (1638—1701), cís. tajný rada a rytíř zlatého rouna. Třetí Thunovský fideikomis, Choltický, založil hrabě Romedius Konstantin (1641—1700).