Přeskočit na obsah

Vlastenský slovník historický/z Otovaldu

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: z Otovaldu
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 589.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Z Otovaldu Arnošt, obyčejně Otovaldský zván, důstojník císařský v 30leté válce, postoupiv za podplukovníka byl r. 1630 u Plavně těžce poraněn, následkem čehož při šed o ruku vzal své propuštění a odebral se na svůj statek u Chebu, kdež napotom žil hospodářstvím se zabývaje. Roku však 1647 přiveden jest vpádem Švédů, kteří statek jeho úplně zpustošili, na mizinu, a když napotom se marně ucházel u císaře o pomoc nějakou neb službu vojenskou, odvolávaje se na platné služby domu Rakouskému prokázané, zoufalstvím dohnán, nemaje se čeho chytiti, vstoupil do služby švédské při vojště generála Königsmarka. Seznav pak při svém posledním pobytí v Praze, že hradby na Hradčanech jsou na několika místech valně porouchány a v noci nedbale hlídány, zpravil o tom Königsmarka, který se ihned vypravil ku Praze a nepozorován dostal se až k Břevnovu. Odtud Otovaldský veda přední voj 1000 ostrostřelců vešel nedbale hlídanou mezerou v hradbách do města (v noci na 26. čce 1648), a otevřel bránu Strahovskou po odzbrojení stráže její plukům švédským, kteří se pak celé Malé Strany zmocnili, načež nastalo věčně památné obležení Starého a Nového města od Švédů a obhájení ho statečností měšťanů až do uzavření míru Vestfálského. Za takovou službu koruně švédské prokázanou obdařen byl O. od královny Kristiny znamenitou sumou peněz, predikatem ze Streitberka a jinými milostmi. O dobytí Malé Strany podal potom sám zprávu u veřejnost, v níž vypsal šířeji také příčiny, které jej přinutily ke vstoupení do služby švédské (Theat. Eur. VI, p. 324). Po skončené válce prodal O. r. 1654 statek svůj Gehag obci Chebské. O dalších jeho osudech ničeho není známo.