Vlastenský slovník historický/z Oseka

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Osek	z Oseka	Osel

Údaje o textu
Titulek:	z Oseka
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 586–587. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

z Oseka, pánové, vzácný starožitný rod panský Boršův neb Hrabišův, znaku hrábě, z něhož pocházel Kojata, syn Všeborův, župan Bílinský. Dále pocházeli z toho rodu Všebor a Kojata, synové Hrabišovi, zakladatelé kláštera křižovníků hroba božího na Zderaze v Praze (r. 1190). První slavný muž toho rodu byl župan Slavek, bratr Hrabišův a zakladatel kláštera Oseckého, jehož jmeno podnes ve jmenu měst Slavkova (Schlaggenwald, původně Slawkenwalde) i Ostrova (Schlackenwerth, původně Slawkenwerd) se ozývá. Jiný Slavek, tohoto vnuk ze syna jeho Bohuslava, vstoupiv do kláštera Oseckého byl později jeho opatem, ale okolo r. 1239 od papeže biskupem Pruským jmenován působil dlouhá léta v této své diécesi, konečně u vysokém věku vrátil se do vlasti a dokonal dni své v klášteře Oseckém. Bratr jeho Boreš byl první, jenž psal se po česku z O., po německu pak z Risenburka (jak rodinný hrad Osek po jeho zvelebeni dle tehdáž panujícího obyčeje přezval), a vyniká v dějinách českých co hlavní protivník Přemysla Otakara II. Když tento, povstav proti otci svému r. 1248 hradu Mosteckého dobýval, přepadl jej Boreš z O. znenadání a vojsko jeho na útěk obrátil. Po smrti krále Václava I. zajat jest Boreš z rozkazu nového krále Otakara a nějaký čas u vězení na hradě Pražském držán, ale smířiv se s ním bojoval pak po jeho boku v Prusích a r. 1260 proti Uhrům u Kressenbrunnu, kdež první se svým lidem do nepřátelského ležení vpadl a ohromnou kořist nabral. Avšak po 20leté věrnosti propukla v něm opět nechuť ku králi, a Boreš přešed k Rudolfovi Habsburskému ošemetnou zradou přispěl podstatně ku pokoření Otakarovu. Za to jest od tohoto ze země vypovězen a zemřel 1277 v Uhřích. Od té doby jeho rod nikdy více ku předešlé moci a slávě se nepovznesl. Za krále Václava IV. provozovali pánové z O. z hradu svého Přímdy ohavné řemeslo loupežníků a zhoubců zemských, pročež král vyslal ozbrojenou čeleď ku Přímdě, ale Tista Boreš z O., nesečkav útoku na sebe, poddal se králi a brad mu postoupil, načež zemřel v chudobě. Boreš z O. bojoval r. 1434 u Lipan na straně panské proti Táborům, jsa dle svědectví Bartoškova „bez koně a chudý“. Avšak pro stáří svého rodu přece počítán k stavu panskému, a r. 1440 byl účasten volby krále. Po roce 1487 klesli pánové z O. čili z Risenburka pro nemajetnost svou do stavu rytířského, a poslední známý člen toho starožitného rodu, Jan Boreš z Risenburka, připomíná se r. 1518.