Vlastenský slovník historický/Ziga

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Zhořelec	Ziga	Zlatá koruna

Údaje o textu
Titulek:	Ziga
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 922-923.
Licence:	PD old 70

Ziga neb Zika, vlastně Sigmund Vaníčkovic, řezník a měšťan Staroměstský, muž ducha bystrého a nevšedního vzdělání, přitom řečník obratný a vždy hotový, švagr a věrný stoupenec mistra Jana Paška, účastnil se v první třetině XVI. století nejdůležitějších jednání stavu městského, kdež všude takořka první slovo vedl, zastávaje při tom důležité úřady v obci. Roku 1509 jmenuje se již perkmistrem hor viničných, r. 1512 mluvil na sněmě od měst, háje práv jejich od vyšších stavů popíraných, a byl několikráte mezi posly od měst ku králi Vladislavovi do Uher vypravenými, kdežto řečnil před králem. Roku 1513 připomíná se mezi konšeli Staroměstskými. Při pohřební slavnosti za krále Vladislava, odbývané v Praze v pondělí po provodní neděli 1516, nesl Z. korouhev královskou. Téhož roku připomíná se mezi posly, od sněmu českého do Uher ke králi Ludvíku vypravenými, „Z. řezník a úředník v ungeltě“. Od těch dob jmenuje se Z. napořád mezi konšely Staroměstskými. Roku 1524 vstoupil Z. smělým skutkem do popředí dějů Pražských. Posledním obnovením rady městské byl mistr Pašek, zvolen jsa primasem, obdržel rozhodné vítězství nad odpornou sobě stranou Hlavsovou. To však nebylo mu dosti, nýbrž on umínil si úplně zničiti protivníky své, ku kterémuž konci se spolčil s Caherou, a oba uzavřeli sáhnouti k násilí. Že však Pašek toho času churav byl, svěřeno vykonáni jeho švagrovi Zigovi, úplně jemu oddanému. Dne 9. srp. se shlukl veliký počet stoupenců Paškových na radnici, a Z. s nejodvážlivějšími vstoupil do poradní síně. Slovy diktátorskými, ve jmenu krále i obce, jal se viniti purkmistra i konšely ze spiknutí a zrady. Nejprv obořil se na městského kancléře doktora Buriana Srbka z Kornic, i kázal jej zatknouti. Potom purkmistrovi Brikcimu ani mluviti nedav odňal mu úřad a donutil ho k vydáni pečeti městské, kterou tudíž i s úřadem odevzdal Paškovi. Potom kázal jej vzíti do vězení, a totéž učinil i jiným konšelům. Tak došel Pašek neobmezeného panství nad Prahou, kteréž pak provozoval několik let s velikou příkrostí a bezohledným pronásledováním strany Hlavsovy. Po celý čas panování Paškova seděl Z. v městské radě. Roku 1526 byl Z. mezi osobami ze stavu k torno určenými, kteří zvolili Ferdinanda Rakouského za krále. Po pádu Paškově Z. ujel do Klatov, kdež bydlel po nějaký čas, ale později se zase vrátil do Prahy, a působením královým smířen jest se stranou Hlavsovou. Roku 1530 Z. pro nějakou řeč mluvenou proti králi vzat jest na závazek, že dostaví se, kdy a kdekoli mu bude rozkázáno, což jest poslední zpráva o něm.