Vlastenský slovník historický/Zelená Hora

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Zelená Hora
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 910.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Zelená Hora (zámek)

Zelená Hora, zámek a druhdy pevný hrad v někdejším Plzeňsku blíž Nepomuku, místo od šedověkosti dějepisně památné, které dle pověsti bylo za pohanských dob sídlem rozsáhlé bohoslužby. Svatý Vojtěch, z Říma do své diécese se vraceje, požehnal prý zde s vrcholu utěšené hory zemi České a zrušil tím klatbu, kterou byl odcházeje z vlasti nad ni vyřknul, načež ihned hojný déšť svlažil vyprahlou zemi po dlouhém, trapném suchu. Vše obživlo, i hora jasně se zazelenala, a na památku té událostí nazvána jest Z-nou Horou. Později dostala se Z. H. v držení kláštera Nepomuckého, po jehož vypálení od Husitů r. 1420 císař Sigmund zboží jeho i se Z-nou Horou zastavil bratřím Bohuslavu a Hynkovi Krušinům ze Švamberka. Za krále Jiřího připadlo Z. H. koruně České, ale brzy přešla v držení pánů ze Šternberka. První její držitel z rodu toho, nechvalně známý Zdeněk ze Šternberka, zvrhl se z přítele v odpovědníka krále Jiřího a spůsobil 28. listopadu 1465 pověstný sjezd na hradě Zelenohorském, na kterém utvořila se známá Jednota Zelenohorská proti Jiřímu. Šternberkové drželi Z-nou Hora až do r. 1728, v kterémž přešla do jiných rukou.