Vlastenský slovník historický/Zřízení zemské

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Zpupný	Zřízení zemské	Ztracenci

Údaje o textu
Titulek:	Zřízení zemské
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 924-926.
Licence:	PD old 70

Zřízení zemské, ústava země, t. soubor všech právních a správních institucí, jimiž se země řídí. Původně slul v Čechách a na Moravě z-m z-ským každý zákon zemský, který sněmem přijat a králem schválen byv do desk zemských se vepsal. Až do konce XV. století nebylo v Čechách a na Moravě žádných psaných zákonníkův, a rozhodováno ve přích jen dle práva zvykového aneb dle starších nálezů v podobných přích, od nichž se soud mohl uchýliti a nové pravidlo právní nálezem novým ustanoviti. Starší pokusy králů Českých, jmenovitě Václava II. a Karla, zavésti nové zákonníky v Čechách, nezdařily se, poněvadž sněmové jich nechtěli přijmouti. Teprve ku skloňku XV. století uznali stavové čeští toho potřebu, aby zvyklá pravidla a důležité obecné nálezy soudu zemského byly sebrány, v zákonník uvedeny a tiskem vydány. Takové sbírky zákonův, vyšlých z autority sněmův a soudův zemských, sluly také z. z-ská. Mnohé kusy v těchto z-ch z-ských týkaly se práva veřejného, ale daleko větší část jen řádu soudního neb soukromého práva. Proto nesmíme považovati z. z. za nějakou ústavní chartu ve smyslu novověkém. — První krok k sebrání zákonův čili z. z-ských stal se r. 1487, kdež sněmem zvolena byla komise k ohledáni a sepsání všech práv a svobod zemských; ale dílo to nepřivedeno ku konci. Teprv sněm z r. 1497 ujal se věci té znova, i pracováno o ni plná tři léta. Dsky prohledalo šest pánů a jedenáct vládyk, pořádání a tiskem vydání sebrané látky poručeno dvěma pánům a jednomu vládykovi, Albrechtu Rendlovi z Oušavy. Hotový zákonník byl na sněmě r. 1500 předčítán a od prvních dvou stavů schválen, téhož roku pak i vytištěn. To jest proslulé z. z. Vladislavovo. Podobným spůsobem vnikla též ostatní předbělohorská z. z-ská, obsah jejich zůstal vždy s největší části týž, jak jest v prvním vydání z roku 1500, ale poněvadž zákonodární činnost na sněmích pokračovala, jednalo se vždy o to, aby se po čase opravilo, co v předešlém vydání z. z-ho bylo již zastaralé, a pojímaly se do něho nové zákony, mezi tím dle usnesení sněmovních do desk zemských vešlé. Druhé opravené a rozmnožené vydání z. z-ho vyšlo tiskem r. 1530, třetí r. 1550, čtvrté r. 1564. Na sněmě r. 1600 zvolena komise k opětnému opravení z. z-ho, ale před bitvou Bělohorskou nebyla ještě práce tato vykonána. — Na Moravě byla předchůdcem i základem tamních z. z-ských Kniha Tovačovská, která obsahem i účelem svým podobá se zákonníkům pozdějším z. z-ská zvaným, toliko s tím rozdílem, že nebyla vydána z autority sněmu, nýbrž byla jen práce soukromá. Ale vážnost její byla taková, že až do Bělohorské doby uznávána byla téměř za zákonník platný. Podobná sbírka jest Kniha Drnovská, již mezi lety 1523—43 sepsal Ctibor Drnovský z Drnovic, výtečný znalec soudní praxe na Moravě. K sebraní a vydání zákonův zemských pod autoritou země došlo na Moravě r. 1535, název té sbírky jest Zřízení markrabství Moravského o soudu zemském. Opravená a rozmnožená vydání tohoto z. z-ho vyšla v letech 1545, 1565 a 1604. Po bitvě Bělohorské mělo býti změnění z. z-ho jedním z prostředků k otužení moci absolutistické v Čechách, ale revise jeho od nejvyšších úředníků a soudců zemských r. 1625 do Vídně podaná zavržena jest od císaře, který sestavil novou komisi ze svých rad. Práce této komise vyšla r. 1627 pod názvem Obnovené právo a zřízení zemské dědičného království Českého. V uvozovacím patentě vykládá se, kterak království České co celek se pozdvihlo a tedy práv svých pozbylo. V patente tom král vyhrazuje sobě moc k rozšiřování, měnění a opravování tohoto z. z-ho a k činění všeho toho, co s sebou přináší právo zákonodárné, kterážto však výhrada týče se toliko práva soukromého a ne veřejného. Obnoveným z-m z-ským staly se v ústavě české, jak byla až do bitvy Bělohorské, tyto změny : Král byl prostě dědičný, a neměl býti více přijímán jako druhdy. K zasedání na sněmu připuštěn i stav duchovní co první mezi stavy. Zrušena jsou všecka privilegia i zákony na svobodné provozování náboženství, nekatolíci vypovězeni ze země. Moc zákonodárnou vyhradil si král sám. Oboje purkrabství Karlšteinské zrušeno docela. Svrchovanost soudu zemského pominula, rozsudky na ztrátu hrdlo nebo cti musily odtud předkládány býti králi ku potvrzení, z ostatních rozsudků soudu zemského dovoleno odvolání ku králi ve spůsobu revise. Udělování inkolatu odňato sněmu a ponecháno králi samému. Konečně nařízeno, aby jazyk německý ve všech soudech i úřadech měl průchod jako český. Ale jak to vláda Ferdinanda II. s národností českou myslila, vysvitá nejlépe z toho, že Obnovené z. z. v jazyku českém ani dotisknouti nedala. Zachované exempláře jdou všecky jen do listu 135, ostatek bylo od písařů dopisováno. Moravě oktrojováno Obnovené z. z. o rok později. Co se veřejného práva týkalo, vypsáno vše z Obnoveného z. z-ho českého; soukromé právo moravské ponecháno takřka beze změny. Mnohé kusy Obnoveného z. z-ho byly nejasny, dávajíce příležitost k pochybnosti úřadův; na stížnosti takové vycházely od císařů vysvětlující ustanovení, která dal Ferdinand III. sebrati a vydati pod názvem Královské deklaratorie a novely k obnovenému zřízení zemskému (1640). Jest to sbírka dosti rozsáhlá, která vyplňuje mnohé mezery prvotní oktrojírky. Nejdůležitější jest v ní ten kus, kterým se stavům vrací poněkud právo iniciativy na sněmě. Obnovené z. z. totiž ustanovovalo, že nikdo nesmí na sněmě nic navrhnouti, co by nebylo v proposici královské obsaženo; deklaratorie pak dovolovaly, aby stavové, vyřídivše uspokojivě proposice královské, mohli se raditi o menších věcech, které by se nedotýkaly osoby a práv královských. Dályť se ještě později rozličné pokusy o doplnění a zdokonalení z. z-ho, ale definitivního nic není k místu přivedeno, a Obnovené z. z. Ferdinanda II. i s deklaratoriemi Ferdinanda III. zůstalo v platnosti až do r. 1848.