Vlastenský slovník historický/Vratislav (město)

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Vratislav (hrad)	Vratislav (město)	Vratislav z Mitrovic

Údaje o textu
Titulek:	Vratislav (město)
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	Vlastenský slovník historický. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 893-894.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Vratislav (město)

Vratislav, pol. Wroclaw, něm. Breslau, nyní hlavní město pruského Slezska, založeno bylo dle Dlugoše r. 978 od Polského knížete Měčislava, a okolo r. 1000 zřízeno tam od Boleslava Chrabrého biskupství. Roku 1039 dobyl Slezska i s V-í kníže Český Břetislav, a podržel město i s okolní krajinou též v míru r. 1041 s císařem uzavřeném ; teprv r. 1054 postoupil ho Polskému knížeti Kazimírovi za roční plat 30 hřiven zlata a 500 hřiven stříbra. Od té doby počíná vystupovati V. co hlavní město Slezska. Když po smrti Polského krále Vladislava II. Slezsko r. 1163 rozděleno bylo mezi syny jeho, obdržel střední část s V-í syn jeho Boleslav, čímž povstalo zvláštní knížectví Vratislavské. Roku 1241 byla V. spálena od Mongolů, avšak brzy zotavila se zase a znamenitě se zvelebila. Po bezdětné smrti knížete Jindřicha VI. r. 1335 připadla V. i s knížectvím ke koruně České. Po zhoubných požárech let 1341 a 1344 byla V. dle vlastního plánu Karla IV. znovu vystavěna a značně rozšířena. Roku 1418 vypukla ve V-i zpoura proti aristokraticky zřízené radě městské, jejíchž několik členů při tom o život přišlo. Roku 1420 král Sigmund odbýval ve V-i sjezd knížat německých proti Čechům, na něž dal prohlásiti kříž, při kteréž příležitosti kázal upáliti Pražského kupce Jana Krásu co Husitu. Vratislavští po celé XV. století osvědčili se co urputní nepřátelé Husitů a Čechů vůbec, proti nimž spolčovati se s jinými jich nepřáteli. Ku konci roku 1438 a na začátku 1439 meškal ve V-i císař Albrecht II., i zjednáno tu příměří mezi ním a králem Polským. Roku 1453 zpouzeli se Vratislavští z nenávisti k Čechům přijíti do Prahy holdovat králi Ladislavovi, který v prosinci následujícího roku sám odebral se do V-i, kdež si dal holdovati a pokutoval město na penězích za předešlou neposlušnost. Králi Jiřímu Vratislavští, popouzeni od svých kněží, dokonce odepřeli poslušenství, pročež on vojensky do Slezska se vypraviv r. 1459 město sevřel. Teprv prostřednictvím papežovým spůsobeno narovnání, ve kterémž Vratislavští králi poslušenství slíbili. Když však později nastal spor mezi králem Jiřím a Římem, Vratislavští papežskými legaty popouzeni nanovo zdvihli se proti králi, i ač r. 1467 od knížete Viktorina poraženi, setrvali v odporu proti němu. Roku 1469 Matiáš Uherský, prohlášen od strany Jiřímu protivné za krále Českého, přijel do V-i a přijal hold od města. Od té doby V. sdílela osudy Slezska. Učení Lutherovo záhy zjednalo si přistup do V-i, která tak zarputile byla odporovala reformaci české. Po bitvě Bělohorské Fridrich Falcký meškal na útěku svém krátký čas ve V-i. Svizelů 30leté války též V. bolestně zakoušela. Roku 1742 uzavřen ve V-i mír, v němž Marie Teresie králi Pruskému Fridrichovi II. postoupila větší část Slezska i s V-í, která od té doby nepřetržitě zůstala při Prusku.