Vlastenský slovník historický/Věnná města

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Velvary	Věnná města	Vestfálský mír

Údaje o textu
Titulek:	Věnná města
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	Vlastenský slovník historický. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 871-872.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Královské věnné město

Věnná města mají původ svůj záhy v XIV. století. Po smrti krále Václava II. r. 1305 vdově jeho Alžbětě, jinak Rejčce, jíž byl manžel její ustanovil za věno vdovské 20.000 hřiven stříbra, postoupeno bylo no pojištění té sumy město Hradec nad Labem, kteréž ona za sídlo sobě vyvolila. Vdavši se podruhé za Rudolfa Rakouského, který po zavraždění Václava III. r. 1306 na království České byl vyvolen, ovdověla opět již následujícího roku. Poslední vůlí odkázal Rudolf své vdově druhých 20.000 hřiven stříbra, místo peněz ale dána jsou Alžbětě k užívání mimo Hradec ještě města Chrudim, Vysoké Mýto, Jaroměř a Polička, k nimž dále připojeny Dvůr nad Labem, Mělník a Trutnov. Ta města stala se takto královskými v-nými m-ty, k nimž nejposléze r. 1568 i Nový Bydžov byl připojen. Hradec, nejstarší a nejpřednější z nich, zůstal sídlem Alžbětiným. Tak jako Dvůr po ní jméno Králové Dvůr obdržel, nazván i Hradec odtud Hradec Králové a zůstával po vždy hlavou měst V-ných. Královna vdova, uvázavši se v držení měst sobě vykázaných, jala se téměř neobmezenou moc nad nimi vykonávati, tak že vůbec Hradeckou královnou byla nazývána. V nastalé na to válce mezi císařem Albrechtem a Jindřichem Korutanským přijala na svá města Albrechtovy „švábské“ posádky, které odtud velikou škodu zemi činily. Roku 1319 postoupila Alžběta města svá králi Janovi za náhradu na statcích a penězích, a zemřela 1335. Král Jan kromě Hradce všecka ostatní v. m. rozzastavil, která teprv od r. 1333 synem jeho Karlem ponenáhlu byla vyplácena. Když pak tento sám dostal se ku panování, ustanovil r. 1363 Králové Hradec, Jaroměř, Chrudim, Poličku a Mělník za pravé a stalé budoucí věno králové České; město Králové Dvůr a Trutnov připojena byla ku předešlým teprv r. 1392. Karlem vytčen i právní poměr v-ných měst ku králové co majetnici a této opět ku králi co pánu svému. Královna hned po korunování svém uvázala se nad v-nými městy ve všechna práva, která králům náležela nad městy královskými, a měla svého zvláštního podkomořího; králi co pánu svému byla královna zavázaná ku poslušenství a pomoci proti nepřátelům země, začež on královnu vdovu při jejich právech hájiti byl povinen. Na to Karel vytčená města odevzdal čtvrté manželce své Alžbětě Pomořanské, která po smrti manžela svého vyvolila Hradec za stálé sídlo své, kdež r. 1393 zemřela. Od té doby stala v. m. pod komorou královskou, až r. 1400 Žofii Bavorské, druhé manželce krále Václava IV., po jejím korunování připadla. V jejím držení zůstala až do vypuknutí rozbrojů husitských, v nichž v. m., přidrževše se vesměs strany husitské, osud ostatních královských měst za doby té sdílela. Sigmund po svém dosednutí no trůn obnovil starý řád v-ných měst, a odevzdal je r. 1437 manželce své Barboře Cilské, která s krátkou přetržkou zůstala v jich držení až do své smrti r. 1451, vyvolivši sobě za stalé sídlo Mělník. Od té doby opět stala v. m. pod komorou královskou až do r. 1458, v kterém král Jiří odevzdal je své manželce Johaně Rožmitálské, jenž zůstala v jich držení až do své smrti r. 1475, sídlíc též na Mělníce. Manželka Vladislavova, královna Anna, nebyvší v Čechách korunována, nevešla také v držení v-ných měst, která zůstala pod komorou královskou až do r. 1522, kteréhož roku v Praze korunováno Marie Rakouská, manželka krále Ludvíka, jíž v. m. odevzdána avšak bez Trutnova, jejž byl král Vladislav zastavil. Marie zůstala i co vdova v držení v-ných měst až do r. 1531, kdež jich za slušnou náhradu postoupila svému bratru králi Ferdinandovi, který je odevzdal manželce své Anně. Ta vyplativši Turnov držela je až do své smrti r. 1547. Téhož roku ještě stihla i v. m. táž pohroma, která té doby zasáhlo veškerý stav městský, že pro zpouru proti králi zbaven jest většiny svých statků a svobod. Po smrti Ferdinandově r. 1564, když po něm následoval syn jeho Maximilian, dostala se v držení v-ných měst manželka tohoto Marie, v němž zůstala i po smrti manželově až do úmrtí svého r. 1603. Ještě za jejího živobytí zastavil syn její císař Rudolf II. s jejím povolením Mělník, po její smrti pak hospodařil s v-nými městy tak nešetrně, že Anna Tirolská, manželka i bratra nástupce jeho Matiáše, r. 1614 v držení jich se dostavši, větší část jich vyplatiti musila ze zástavy. Anna zemřela ještě před manželem svým r. 1618. Po bitvě Bělohorské dostala se v. m. manželce Ferdinanda II., Eleonoře Mantuanské, po jejíž smrti r. 1655 třetí manželka Ferdinanda III., Marie Eleonora Mantuanská, v držení jich následovala († 1686). Po ní následovaly v držení v-ných měst Eleonora Falcká, třetí manželka a od r. 1705 vdova Leopolda I. (1705—28), a Alžběta Kristiana Brunšvická (1720—50), manželka a vdova císaře Karla VI.