Vlastenský slovník historický/Rychtář

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Rychta	Rychtář	Ryjectví

Údaje o textu
Titulek:	Rychtář
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	Vlastenský slovník historický. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 733-734. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Rychtář (z něm. Richter) slul za starodávna soudce obecní ve městech a vesnicích, který buď držel rychtu (v. t) dědičně, anebo úřad svůj měl od krále propůjčený v nájem na některý čas se všemi požitky s ním spojenými. V Praze pocházel úřad r-e městského z úřadu někdejšího r-e německého, jehož moc rozšířena byla během času na celé město, což nestalo se však bez velikých proměn v samé povaze toho úřadu a v poměru jeho k měšťanstvu. Někdejší r. německý býval dle výslovného znění privilegia Soběslavova volen od měšťanů německých. R. Staroměstský v XIII. a XIV. století, na nějž přešla moc onoho jakož i moc zvláštního r-e, který nejspíše některý čas byl na Novém městě u sv. Havla, býval usazován od krále beze všeho účastnění se měšťanstva při tom. Král pronajímal úřad ten obyčejně na rok, ale často nacházíme téhož r-e několik let po sobě v úřadě, což nejspíše pocházelo z opětování nájmu. Tato změna v obsazování úřadu rychtářského stala se nejspíše nějakým dohodnutím se krále s obcí. R-em nesměl býti nikdo jiný, nežli usedlý měšťan Pražský, a moc jeho byla obmezena tím, že směl souditi jenom společně s přísežnými, tak že rozsudek vycházel z jejich uradění, r. pak toliko řídil soudní jednání. Naproti tomu byl r. netoliko v soudních, nýbrž i v jiných záležitostech obyčejným předsedatelem rady městské. Toto předsedání v záležitostech mimosoudních přešlo v polovici XIV. století na tak zvaného purkmistra, jednoho z přísežných čili konšelů, kteří se v úřadě tom střídali, a r-i zůstalo toliko předsednictví při soudech. V prošlém čase úřad r-e úplně zanikl, což stalo se asi v průběhu XV. století. Roku 1439 dal král Albrecht Staroměstským privilegium, aby si dosazovali r-e dle své vůle, a později vidíme již purkmistry vykonávati úřad soudcovský. Podobně se asi mělo s úřadem rychtářským i v ostatních městech, až zpoura proti Ferdinandovi I. r. 1547 vedlo k obnovení jeho v jiné spůsobě na obmezení samosprávy městské. Po vítězství u Mühlberka ustanovil totiž Ferdinand v jednotlivých král. městech tak zvané královské r-e co zvláštní úředníky své, bez jichž svolení nesměla se odbývati žádná schůze rady. Královský r. musil býti přítomen každé takové schůzi, a měl právo zastaviti každé její usnesení, které se mu vidělo čeliti na ujmu koruny. Později nazýváni jsou tito r-ové císařskými, a působením jejich zlomena jest navždy moc, jakou před tím města v znamenité míře vládla.