Přeskočit na obsah

Vlastenský slovník historický/Rosacius

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Rosacius
Autor: Jakub Malý
Zdroj: Vlastenský slovník historický. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 711-712.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Rosacius 1) Jan Sušický, syn Matěje Řešetky, měšťana Sušického, narozen okolo r. 1555, vzdělal se v Praze na akademii Karlově, kde se stal r. 1573 bakalářem a 1576 mistrem svob. umění, byl od r. 1675 rektorem školy u sv. Jakuba v Kutné Hoře, 1577 přišel na školu Lounskou a 1580 povolán do Prahy na universitu, kdež vyučoval po 4 léta poetice; konečně usadil se v Kolíně nad Labem, kdež se stal radním písařem a zemřel 29. list. 1584. R. sepsal mnoho básní latinských, z kterých měl svého času velikou chválu; česky sepsal Pronostikování neb proroctví o znameních den soudní předcházejících a vydal některé překlady z němčiny. — 2) Adam R. z Karlsperka, mladší bratr předešlého, stal se r. 1581 v Praze bakalářem, 1584 mistrem svob. umění, načež učiteloval u sv. Jindřicha, a 1589 přijat do koleje Karlovy, kterou hned toho roku co probošt spravoval. Na universitě učil klasickým jazykům, mathematice a hvězdářství, a záhy vynikal co básník latinský, vydav několik básní příležitostních. Roku 1592 usadil se v Sušici, kde se oženil a r. 1600 primatorem stal. Roku 1604 přijat jest od příbuzného svého Jiřího Karolidesa k erbu a tituli jeho, a psával se napotom z Karlsperka. Roku 1615 dne 13. a 14. července mluvil před stavy shromážděnými v síni Karlově velmi obšírně a důkladně o slavných a nešťastných příhodách země České, o rozkvětu a úpadku university Pražské, i o potřebě obnovení a doplnění jejího, kterážto věc roku 1616 vytištěna byla pod názvem Oratio panegyrica de Bohemiae riviviscentia. Kdy zemřel, známo není. Jemu přičítá Koniáš svrchu při bratrovi jeho uvedené Pronostikování. — 3) Sofoniáš R., nejmladší bratr obou předešlých, narozen 24. ún. 1567, stal se 1589 bakalářem, 1593 mistrem svobodného umění. Povolán 1591 k rektorství na škole Žatecké oženil se tam, přijal právo městské, vzat později do rady a 1603 stal se radním písařem. Roku 1609 spolu s Pavlem Skalou od Žateckých důvěrně vypraven byl do Prahy, aby vyšetřili, v jak silném počtu stav městský se postaví k sjezdu od stavův na Nové město Pražské rozepsaném. Uvázav se r. 1611 v úřad městského rychtáře, býval často na sněmích co zástupce Žateckých. Rok úmrtí jeho není znám. Sofoniáš vyhledáván byl od předních učenců svého věku, jmenovitě s Jiřím a Danielem Karly z Karlsperka žil v přátelských svazcích. Od něho jest spis Potěšení křesťanské (v Praze 1613). — 4) Jan R. Hořovský, kněz evangelický, narozen v druhé polovici XVI. století v Hořovicích, byl r. 1613 kazatelem v Litni, odkud r. 1615 povolán na faru u sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze, a později učiněn přísedícím konsistoře. V máji 1618 byl neposledním podněcovatelem bouřlivých myslí, jmenovitě řečnil 21. máje k stavům podobojím v koleji Karlově. V červnu 1621 připravoval na smrt odsouzené náčelníky povstání, a vše, co tu viděl a slyšel, vypsal potom obšírně v knížce O protivenstvích církve české a také o sobě ve spisku Koruna neuvadlá mučedlníkův božích (bez roku a místa). — V lednu 1622 odebral se u vyhnanství do Sas, kde ještě r. 1637 byl živ. Mimo spis od nás uvedený vydal ještě rozličné spisy obsahu náboženského, pak Pobožný začátek JMstí pánů třech sjednocených stavů 21. máje 1618 (v Praze 1618) a Přivítání pobožné Bohu věrným a milým Čechům, z vlasti milé do exilium přestěhovaným. Darem k novému roku 1628 (bez místa).