Vlastenský slovník historický/Purkrabí

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Purkrabí
Autor: Jakub Malý
Zdroj: Vlastenský slovník historický. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 685.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Purkrabí

Purkrabí (z něm. Burggraf), ten, komu správa a velení na některém hradě odevzdáno. V Čechách, když přijímány názvy německé, nazýváni tak župané, ovšem pak jen ve své pozdější obmezenější působnosti, kde neměli jiné moci než nad vojenskou čeledí župního hradu a nad poddanými lidmi. Též však správcové jiných zeměpanských a šlechtických hradů nazýváni jsou p. Nejznamenitější p. bývali Pražský, Karlštejnští a Hradecký. P. Pražský býval původně ustanoven jen pro župu Pražskou, a náleželo mu vykonávati nálezy soudní, opatrovati župní vězení na hradě, bdíti nad veřejnou bezpečností v kraji, veleti vojenské moci župy, zvláště pak posádce hradu Pražského, a vůbec vykonávati jiné povinnosti župana. Když úpadkem soudů župních Pražský soud župní povznesl se na soud zemský, rozšířena jest i moc p. Pražského na celé Čechy, a konečně v XV. století stala se hodnost p. Pražského (již obyčejně nejvyšším p-m nazývaného), nejpřednějším úřadem zemským. V nepřítomnosti králově byl nejvyšší p. jeho náměstkem a předsedal soudu zemskému na jeho místě, po smrti jeho až do nastoupení jiného vykonával větší část moci královské, mělo-li se přikročiti k volbě, svolával sněm. Mimo to osazoval soud purkrabský (v. Soud). Později, když králové v Praze více nesídleli, byl prvním místodržícím královským, a co takový měl i nejvyšší moc a správu zemskou ve svých rukou. Dle zemského zřízení Vladislavova i též dle obnoveného zemského zřízení Ferdinanda II. mohla nejvyšším p-m býti jenom osoba stavu panského. Od té doby, co nastal úřad nejvyššího p., ustanovován byl zvláštní p. hradu Pražského co velitel jeho posádky, jenž měl hlavní péči o bezpečnost a obranu hradu, jsa obyčejně vybírán ze stavu rytířského. P. Karlšteinští opatrovali Karlštein, dokud se tam koruna, klenoty a privileje zemské uschovávaly, a bývali od časů krále Václava IV. vždy dva, jeden z panského, drahý z rytířského stavu. Úřad p. těch zrušen r. 1625, kdež klenoty zemské odvezeny do Prahy. Úřad p. Hradeckého trval až do našeho století co poslední zbytek někdejšího zřízení župního; moc jeho vztahovala se v poslední době nejvíce jen k věnným městům.