Přeskočit na obsah

Vlastenský slovník historický/Puchník

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Puchník
Autor: Jakub Malý
Zdroj: Vlastenský slovník historický. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 683.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Mikuláš Puchník

Puchník z Černic, Mikuláš, jeden z oněch lakotných duchovních za krále Václava IV., kteří v osobě své co nejvíce výnosných obročí spojovati hleděli, stal se r. 1384 na nějaký čas třetím generálním vikářem arcibiskupství Pražského vedle Jana probošta Zderazského a faráře Matěje doktora práv, byl na to spolorozsudím ve při českých mistrů učení Pražského s německými o místa v kolejích, a stal se téhož roku také oficialem arcibiskupským, roku pak 1386 kanovníkem u sv. Víta na hradě Pražském. Roku 1393 k rozkazu krále Václava, rozhněvaného pro stvrzení od arcibiskupa nové volby opata Kladrubského, spolu s generálním vikářem jeho Janem z Pomuka uvězněn a mučen, propuštěn jest na svobodu, když podepsal list slibující věčné mlčení o té věci. Po utopení Jana z Pomuku stal se P. opět generálním vikářem arcibiskupským, podržev při tom i úřad oficiala, jest však ještě v listopadu téhož roku od arcibiskupa z neznámé příčiny obojího toho úřadu zbaven. Roku 1402 po smrti arcibiskupa Olbrama volen jest od kapitoly za jeho nástupce P. a také od papeže potvrzen, zemřel však ještě před svým vysvěcením 19. září 1402.