Vlastenský slovník historický/Panování

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Panoše	Panování	Papeženci

Údaje o textu
Titulek:	Panování
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 597. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Panování (lat. dominatio), v staročeském soudnictví třetí stupeň vedení práva ve věcech netrestních, který následoval po zvodu. Původ (žalobník) měl od toho dne, kterého se stal zvod, po dvou nedělích p. udělati, kteréž vykonal komorník. Druhé p. mohlo se státi teprv po sv. Havle nebo sv. Jiří nejblíže příštím, a tak i třetí. Trojí to p., jalovým nazývané, bylo pouhým napomínáním pohnaného, aby zaplatil, jinak že by se mu suma vzala na jeho statku zemském. „A po tom třetím p., nebude-li mu ještě dáno, má (původ) žádati, aby mu byli dáni listové obsílací na odhádání. Když bude původ (po odhádání) v držení statků vpuštěn, může pohnaný ještě vždy do dvou neděl zaplatiti. Když by nezaplatil, má původ vzíti komorníka na poslední p., t. j. p. pravé, kterýmž stává se pánem statku bez odporu.“ (Zřízení Vladislavovo a Ferdinandovo.) Při posledním tomto p. vytrhl komorník kus došku nebo šindel ze střechy a spálil před stavením na znamení, že původ může se statkem činiti co chce.