Vlastenský slovník historický/Ostrov

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Ostrev	Ostrov	Ostrovec

Údaje o textu
Titulek:	Ostrov
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 587–588. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Klášter Ostrov

Ostrov, jinak Svatá Dobrotivá, lat. Insula monasterii s. Johannis Bap., slavný někdy klášter benediktinský na ostrově řeky Vltavy u Davel mezi strmícími skalami, založený 999 od knížete Boleslava II. a bohatě nadaný, kteréžto nadání král Přemysl Otakar I. roku 1205 zvláštní listinou potvrdil. Již tehdáž měl klášter tři filiálky, které brzy obdržely zvláštní probošty: u sv. Jana v Skalách, u sv. Jana Křtitele na Veliši a u sv. Jana Křtitele v Zátoně. Ještě pozdějším darováním obohacen klášter Ostrovský znamenitě se zmohl. Za řádění Oty Braniborského v Čechách vyhnáni jsou z něho mniši a klášter zpustošen, avšak brzy se zase zotavil. Konečně zkažen jest r. 1420 od Husitů, mniši se rozprchli, a statky klášterní od samého císaře Sigmunda v zástavu dány. Po utišení bouří husitských vrátili se někteří bratři zase do kláštera, hledíce jej znova pozdvihnouti, a r. 1517 zvolil opat Jan V. za sídlo své proboštství u sv. Jana v Skalách. O. sám přepouštěn od r. 1530 rozličným pánům v zástavu, až jej r. 1657 rázný opat Matouš Ferdinand Zoubek z Bilenberka nazpět získal. Konečně r. 1785 jest klášter ten zrušen.