Vlastenský slovník historický/Olomoucké biskupství

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Olomouc	Olomoucké biskupství	Ondřej

Údaje o textu
Titulek:	Olomoucké biskupství
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 580. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Olomoucké biskupství

Olomoucké biskupství (r. 1777 na arcibiskupství povýšené), původně biskupstvím Moravským zvané, zřízeno jest r. 1063 hlavně přičiněním knížete Českého Vratislava, a prvním biskupem stal se benediktin z Břevnova Jan († 1085). Biskupství, postavené pod metropolitu Mohuckého, vztahovalo se k celé tehdejší Moravě, tedy také na celé nynější Opavsko, Krnovsko i Hlubčicko v Slezsku rakouském i pruském. Pátý Janův nástupce Jindřich Zdik, syn Pražského kanovníka a kronisty Kosmy, dostavěl kostel sv. Václava a zřídil při něm kapitolu pro 12 kanovníků a děkana. Biskup Bruno z Schaumburku (1245—81) zřídil manské statky při biskupství, které se tím stalo politickou mocí v království Českém, jelikož manové jeho byli i statky i osobami svými podřízeni biskupům a jich soudu manskému, a v čas války pod korouhev biskupskou se stavějí. Císař Karel IV. roku 1349 výslovně učinil z území moravského tři lena koruny České: knížectví b. O-ho, markrabství Moravské a knížectví Opavské (tres illustres principatus), od kteréž doby Olomoučtí biskupové psali se knížaty a zaujímali přední místo mezi stavy moravskými. Biskupové Olomoučtí měli právo, v nepřítomnosti arcibiskupa Pražského krále Českého i královnu korunovati, a měli titul „hrabě královské české kaple“, kterážto práva dosavad přísluší arcibiskupům Olomouckým. Soudní pravomocnost biskupů nad many ovšem během času přestala; byvši nejprvé r. 1726 císařem Karlem VI. valně obmezena pominula úplně zrušením ústavu lenního v nejnovější době.