Přeskočit na obsah

Vlastenský slovník historický/Olešnice

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Olešnice
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 579.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Olešnice (Polsko)
Související články ve Wikipedii:
Olešnické knížectví

Olešnice, něm. Öls, město v pruském Slezsku s 8000 obyvateli, druhdy hlavní město knížectví Olešnického, které, majíc původně přes 70□ mil, vzniklo r. 1309 po smrti Jindřicha III. Hlohovského, když Záodří připadlo nejmladšímu jeho synovi Konradovi, který r. 1329 uznal krále Českého za vrchního zeměpána. Obvod knížectví se napotom dělením a děděním všelijak měnil. Roku 1482 musil kníže Konrad X. postoupiti zem svou Matiášovi Uherskému k rukoum syna jeho Jana Korvina, ale po smrti Matiášově poddal se Konrad s celým panstvím svým zase králi českému Vladislavovi, a po jeho smrti připadlo knížectví bezprostředně koruně České. Král Vladislav utvořil ze severní části, totiž ze Sycova (Wartenberg), Miliče a Straborku (Trachenberg), svobodné status majores, zbytek pak, jenž podržel název k. O., dostal se roku 1495 knížeti Jindřichovi Minsterberskému výměnou za Poděbrady. Když pak syn jeho kníže Karel odprodal r. 1524 Volovsko, čítalo k. O. od té doby už jenom 35□ mil, a zůstalo při rodu Poděbradském až do jeho vymření. Srovnej čl. Minsterberská knížata.