Vlastenský slovník historický/Nedílnost

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Nedílnost
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 552.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Nedílnost slulo starým Čechům společné držení statku rodinného ode všech členů rodiny pod správou zvoleného starosty čili vládyky dle všeobecného obyčeje slovanského, jehož pravidlo vysloveno v zlomku Sněm při Libušině soudu slovy: umreli glava čeledina, děti vše tu zbožiem v jedno vladú, vladyku si z rodu vyberúce. Jmění slovanské rodiny bylo společné, t. j. všickni členové její měli stejné právo k užívání majetnosti rodině náležející. Správa statku nalezala se v rukou otce, anebo svěřena byla volenému starostovi, synové pak i strýcové, přišedše k letům spravedlivým, mohli buďto v n-i pod správou starosty zůstati, aneb sobě své podíly vzíti, se odděliti a nové rodinné spolky založiti. (Po zákonu věkožizných bogóv budeta im oba v jedno vlasti, či se rozdělita rovnú měrú. Lib. soud.) Obyčej ten trval a starých Čechů, jmenovitě v rodinách šlechtických, až do XVII. století. Až dosavad pak potkáváme se s ním u jiných národů slovanských, jmenovitě u Jihoslovanů pod jmenem zadruga.