Vlastenský slovník historický/Mohyla

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Mohyla
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 528–529.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Mohyla

Mohyla, česky homila neb homola, slove násyp ze země a z písku učiněný, co náhrobek slavného nějakého muže neb hrdiny, kteřížto pod nimi někdy s koněm a s jinými věcmi, ježto jim za živa byly milé, pochováni bývali. Tak ctívali též Slované od prastarodávna památku slavných mužů svých. I v Čechách a na Moravě se nalezají stopy takových nasypaných kopců. Zejmena zmiňuje se Kosmas o převysoké m-le Kazině (tumulus nimis alte congestus), kterouž na památku paní své nasypal lid na břehu řeky Mže podle cesty, kudy se chodilo do kraje Bechyňského přes vrch Osel nazvaný. Jiná taková m. spatřuje se na cestě z Prahy do Berouna u vsi Dušník.