Vlastenský slovník historický/Mater verborum

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Mater verborum
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 490. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Mater verborum

Mater verborum (matka slov), jinak Glossae Salomonis, Dictionarium universale, nazývá se velmi rozsáhlý středověký spis latinský, na spůsob encyklopedie v abecedním pořádku sestavený a stručný výklad jmen latinských, někdy také řeckých a hebrejských, a mnohých předmětů a pojmů ze všech tehdejších oborů věd podávající. Původ spisu toho přičítá se opatu Svatohavelskému ve Švýcařích Salomonovi († 920) od jedněch co spisovateli, od jiných co objednateli jeho. Jeden rukopis toho díla, v němž nacházejí se také německé a české glosy, chová České Museum. České glosy tyto vydal Hanka ve svém spise Sbírka nejdávnějších slovníků latinsko-českých (1833); úplněji a správněji vyšly r. 1841 ve spise Die ältesten Denkmäler der böhmischen Sprache. Psán jest rukopis ten r. 1202 rukou Vaceradovou (jak se písař sám nazývá), a obsahuje v celku přes 1100 českých glos, z nichž část však připsána mezi řádkami jinou rukou, avšak současnou. Glosy ty jsou nejen v jazykozpytném, nýbrž i v kulturním ohledu velmi důležité, neboť podávají mnohé výrazy české z oboru bájesloví, umění, domácího i státního života, z nichž ovšem mnohé slovo glosator sám utvořil. Nemenší důležitost má rukopis ten také v ohledu uměleckém, neboť obsahuje velmi krásné drobnomalby, které náležejí k nejstarším a nejvýtečnějším památkám národního umění českého. Kde v rukopise nová písmena začíná, jest ona z arabesk a fantastických postav složena anebo vyobrazeními z písma svatého vzatými ozdobena. V celku jeví se v malbách těch co do provedení i motivů vliv byzantského umění, nicméně mnohé jich známky patrně k tomu ukazují, že malíř s jakousi samostatností si počínal, jmenovitě, že se snažil individualisovati a tuhé typy byzantské oživiti přirozeností, pročež zajisté právem v malbách těchto jakési začátky domácího samostatného umění spatřujeme. Co malíř udán v rukopise Miroslav, mnich, jako i písař Vacerad, kteří oba v rukopise vyobrazeni jsou.