Vlastenský slovník historický/Martina sv. kostel

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Martina sv. kostel
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 488.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Kostel svatého Martina ve zdi

Martina sv. kostel, nazván ve zdi čili sv. Martina většího (na rozdíl od kostela sv. Martina menšího, též farního, jenž stával druhdy v Platnýřské ulici naproti nynějšímu Klementinu někde blízko Valentinské ulice), v nynější Martinské ulici na Starém městě, nyní v soukromý dům proměněný, přistavěn byl ke zdi městské a připomíná se ponejprv r. 1187. Byl to kostel farní, jehož podací náleželo kapitole Vyšehradské, a při němž nalézala se také škola. Roku 1414 začal v něm tehdejší farář mistr Jan z Hradce dle učení mistra Jakoubka ze Stříbra ponejprv rozdávati obecnému lidu večeři Páně pod obojí spůsobou. Kostel ten zrušen jest od císaře Josefa II. a fara přenešena k svaté Trojici na Spálené ulici. Dle kostela toho nazvána

Martina sv. brána na konci nynějšího Peršteina, pak

Martina sv. újezd (circuitus), jenž zajímal celý čtverhran mezi Širokou a Spálenou ulicí od příkopu Staroměstského až k Židovské zahradě. Újezd ten náležel prvotně kapitole Vyšehradské, která jej však prodala dávno před vystavěním Nového města.