Vlastenský slovník historický/Makovský

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Makarius	Makovský	Malá Strana

Údaje o textu
Titulek:	Makovský
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 473. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Makovský z Makova, erbovní rodina česká v XVI. a XVII. století, z níž vynikli: 1) Jan M. z Makova, učitel pana Petra Voka z Rožmberka, byl také literárně činným, vydav Knížku ruční sv. Augustina (1559) a Pranostiku od r. 1575—1580 (1575), překlady to z latiny a němčiny. Lomnický dedikoval mu Kroniku o císaři Trojanovi. — 2) Vincenc M. z Makovic, bratr předešlého, oddal se též umění liternímu, stal se 1557 bakalářem a 1565 mistrem svob. umění na akademii Pražské, a byl členem tehdejší společnosti básnické (sodalitas literaria) Jana Hodějovského, i přítelem mnohých učených mužů a literátů té doby. Učiteloval na rozličných místech a vychovával děti rodin panských; záhy začav latinsky veršovati složil několik příležitostních básní, z nichž vyšel r. 1558 tiskem Psalmus XXXVII. Noli aemulari. Mimo to vydal r. 1579 Dialogus puerilis, t. j. rozmlouvání dětinská, obsahující v sobě slova věcí domácích obyčejných. — 3) Jeronym M. z Makova, byv s počátku ve službě pana Petra Voka z Rožmberka, dostal se později ke dvoru císaře Rudolfa II. a stal se tělesním služebníkem a vrchním komorníkem jeho. I uměl si získati důvěru svého tehdáž na mysli již churavého pána v takové míře, že každý, kdo něčeho při dvoře císařském vyhledával, nejinak než prostředkem Jeronyma M-ského při císaři toho dosíci mohl; pročež se také osoby nejvýše postavené, majíce s císařem co jednati, o přízeň jeho ucházeli a nemalé dary jemu dávali i jiné milosti činili. Císař sám užíval služeb M-ského ve všelikých svých záležitostech, jmenovitě při kupování věci uměleckých a vzácných. Obchodem takovým a dary obdrženými nabyl Jeronym v krátce takového jmění, že si koupil několik statků a domů. Nad to potvrdil mu císař r. 1602 stav jeho vládycký, a spůsobil také při stavech, že r. 1603 přijali bratra jeho Jana i se synem Josefem do stavu rytířského. Ale konečně vyzrál naň pověstný Filip Lang, kterému již delší čas zachtělo se výnosné služby M-ského, i odhalil císaři podvody a praktiky jeho. Tu jest M. na podzim 1603 nenadále zatčen ještě s několika jinými služebníky císařovými, a po krátkém vyšetřování odsouzen cti, statku a svobody své a zavezen na Křivoklát, kdež seděl v žaláři až do roku 1615, kteréhož roku jej císař Matiáš na svobodu propustiti kázal, a to prý proto, poněvadž pověděl o velikém pokladu, jenž v jakémsi sklepě byl schován. — M-ští květli a drželi zboží pozemské ještě v druhé polovici XVII. století, avšak ku konci století toho zanikli.