Vlastenský slovník historický/Lukáš

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Ludvík	Lukáš	Lukavec

Údaje o textu
Titulek:	Lukáš
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 462–463. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Lukáš Pražský

Lukáš, starší Jednoty bratrské, narozen v Praze asi 1460, studoval v svém rodišti a dosáhl 1481 stupně bakalářského, odkud obdržel příjmí bakalář Pražský. Brzy na to přistoupil k Jednotě bratrské a r. 1490 byl již členem úzké rady. Ve sporu staroprostých bratří se stranou pokročilou náležel k této. Roku 1491 vyslán jest L. od Jednoty se třemi společníky do krajin východních, aby vyhledal pozůstatky obcí křesťanských „apoštolské učení zachovávajících“. Vrátiv se z cesty, která neměla žádoucího výsledku, pomohl pokročilé straně v Jednotě k vítězství. Později vyslala ho Jednota k osadám Valdenských v Italii a jižní Francii, chtíc vejíti s nimi ve spojení. Na té cestě byl L. ve Florencii svědkem upálení Savonaroly (23. kv. 1498), od Valdenských pak přinesl několik listů. Roku 1500 po smrti Matěje Konvaldského zvolen jest za jednoho ze čtyr starších čili biskupů. V úřadě tom jal se zvelebovati služby kostelní, lahodě smyslnosti lidu; tím a mírněním příkré kázně získal Jednotě mnoho přívrženců zvláště mezi šlechtou a měšťanstvem. Když král Vladislav začal přísně nastupovati proti bratřím, L. hájil jich statečně a podněcoval spoluvěrce své k stálosti a vytrvalosti. Roku 1517 po smrti bratra Tůmy Přeloučského stal se L. prvním starším bratrským. Proti Lutherovi hájil L. rozhodně učení bratrské, a též zavrhoval učení Zwingliovo. L. zemřel 11. pros. 1528. Byl to muž povahy pevné a překážkami neoblomné. Lzeť ho nazývati prvním theologem Jednoty a zákonodárcem jejím. Vymaniv ji z pošmourných, těsných a nevlídných počátků vdechl jí, šetře vždy základův mravní čistoty, ducha přívětivějšího a k životu schopnějšího. Spisů jeho jest veliké množství, z nichž bez odporu nejdůležitější jsou Zprávy při službách úřadu kněžského v Jednotě bratrské (v Boleslavi 1527), jimiž šířeji vyměřen jednak soubor učení bratrského, jednak vyloženy povinnosti kněžím náležité, všude pak připojeny též agendy služeb církevních.