Vlastenský slovník historický/Litomyšle

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Litoměřický	Litomyšle	Litovel

Údaje o textu
Titulek:	Litomyšle
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 445–446. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Litomyšl

Litomyšle, město v Chrudimsku, osada starožitná, kterou Kosma uvádí již při roce 983 co hrad župní. Župa Litomyšlská srovnávala se na východě a jihu s hranicemi zemskými, na západ hraničila se župou Vratislavskou, na sever s Hradeckou. Hrad zůstal sídlem župním snad až do velikých proměn, jaké se dály za Přemysla Otakara II. Nejstaršími známými držiteli L. byli Slavníkovci, po jichž vyhubení připadla ku koruně (r. 996) a stala se knížatům Českým oblíbenou hospodou, kdykoli z Čech do Moravy se ubírali. Břetislav II. založil tu r. 1098 klášter benediktinův, do něhož Vladislav II. r. 1141 uvedl premonstraky. Přemysl Otakar II. učinil L. městem dle spůsobu německého a udělil jí hojných svobod. Karel IV. založil r. 1344 v L-šli biskupství, jež nadal jměním kláštera, učiniv opata biskupem a mnichy povýšiv za kanovníky. Poslední z devíti biskupův L-šlských byl Albrecht, za něhož ve válkách husitských statky biskupské jsou rozebrány. Roku 1421 poddala se L., přijavši čtyry artikule, Pražanům, a ti ustanovili tu hejtmanem Diviše Bořka z Miletínka; biskup ale udržel se na hradě a v klášteře až do r. 1425. Toho roku přitáhli sem Sirotci, kterým Diviš město vzdal, hrad ale dobyt jest a spolu s klášterem pobořen. Na to se dostala L. do rukou soukromých. Od r. 1434 až do r. 1547 vládli tu Kostkové z Postupic, za jichž panování rozšířilo se v L-šli učení bratrské a r. 1503 zřízena tu bratrská knihtiskárna. R. 1547 jest Bohušovi Kostkovi z Postupic za odboj proti Ferdinandovi I. L. odňato, a bratřím nastalo kruté pronásledování. Mezi jiným jat jest biskup jejich Jan Augusta, který potom mnoho let seděl u vězení. Od r. 1552 do 1631 vládli na L-šli Pernšteinové. Rudolf II. rozmnožil výsady města. R. 1635 vypálilo město cís. vojsko, a r. 1643 musila L. dáti veliké výpalné Švédům. Roku 1645 přešla L. v majetek Václava knížete z Lobkovic a po jeho smrti dostala se rodině Trautmannsdorfské, při níž zůstala až do jejího vymření.