Vlastenský slovník historický/Lipnice

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Lipnice
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 437–438. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Lipnice nad Sázavou (hrad)

Lipnice, hrad posud zachovalý a obydlený a při něm městys v někdejším Čáslavsku. První historická zmínka o hradu L-ci děje se na začátku XIII. století, byltě sídlem rodu panského, který odtud své jmeno vzal, ale později z Cimburka se nazval. Roku 1320 dostala se L. v držení Jindřicha z Lipé, po němž ji drželi také jeho synové. Roku 1397 byl pánem na L-ci Vilém z Landšteina, který hradní kapli sv. Vavřince povýšil na kostel kolegiátní s děkanem a šesti kanovníky; po něm držel L. zeť jeho Čeněk z Vartemberka, nejvyšší purkrabí, který stál v čele jednoty kališnické. Ten co poručník mladého Oldřicha z Rožmberka vypudil r. 1417 ze všech jeho panství, a také i z vlastních statků všecky kněze, kteří nechtěli se přiznati ke kalichu, a při té příležitosti nejspíše i kolegiatní kapitola na L-ci se rozprchla. Téhož roku pohnul pan Čeněk sufragana Pražského Heřmana biskupa Nikopolského, že na L-ci značný počet žáků utrakvistických na kněžství vysvětil. Po smrti pana Čeňka dostala se L. proslulé rodině pánů Trčkův z Lípy, při níž zůstala po celých 200 let až do jich vymření. Roku 1636 daroval císař Ferdinand II. L-ci svému komorníku a nařízenému nejvyššímu Matoušovi svob. pánu z Vernieru, v jehož rodu zůstala až do polovice XVIII. století.