Vlastenský slovník historický/Krajíř

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Krajíř
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 383–384.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Krajířové z Krajku

Krajíř z Krajku, šlechtická rodina, jak se zdá původem z Rakous, kdež se nazývali Krager von Kragk, vyskytuje se v zemích českých již v poslední čtvrti XIV. století. Konrad K. z Krajku na Landšteině, jsa nejvyšším hofmistrem (1380—85), měl veliké slovo v radě královské a byl jedním z plnomocníků k uzavření svatební smlouvy mezi králem Anglickým Richardem II. a sestrou krále Václava kněžnou Annou, kterou potom r. 1381 syn jeho Lipolt s jinými šlechtici do Anglie doprovodil. Jiný (?) Lipold K. z Krajku byl přívrženec krále Sigmunda a veliký nepřítel Husitů, jsa v držení Nové Bystřice na rakouských hranicích. Jsa nejprv král. hejtmanem v Budějovicích, od r. 1425 zemským hejtmanem moravským, měl mnohé boje s Husity v Čechách, v Rakousích a na Moravě, a připomíná se naposledy r. 1442. Konrad K. z Krajku byl dvořenínem krále Ladislava. Mezi pány králi Jiřímu věrnými uvádějí se také páni K-i, z nichž jednomu, jmenem Hynkovi, udělil r. 1465 Corštein. Okolo téhož času koupil Volf K. z Krajku panství Dačice, které od těch dob bylo sídlem té rodiny na Moravě. Lipolt na Coršteině byl 1492—96 sudím cúdy Brněnské a později nejvyšším sudím markrabství Moravského. Volf, vnuk Volfa svrchu spomenutého, usadil se též v Čechách, byl v letech 1538—42 nejvyšším kancléřem, potom nejvyšším purkrabím, a zemřel v tom úřadě 17. led. 1552. Konrad K. z Krajku, který již roku 1523 připomíná se co nejvyšší komorník, zdědil po sestře své Johaně, vdově nejprv Jana Tovačovského z Cimburka, podruhé Jana z Selnberka a z Kosti, Mladou Boleslav a Brandejs nad Labem, byl mezi voliči krále Ferdinanda I. a muž svého času na slovo vzatý. On i sestra jeho Johana byli velicí příznivci Jednoty bratří českých, kteří v těch dobách měli svá hlavní sídla v Mladé Boleslavi a Brandejse. Syn jeho Arnošt pozbyl panství Brandejského pro odpor proti králi Ferdinandovi za války Šmalkaldské, a zemřel na zámku Mladoboleslavském 12. kv. 1555. Bratr jeho Adam, který po něm Mladou Boleslav zdědil, zemřel před r. 1589 bezdětek co poslední muž této větve svého rodu. V Moravě trval rod K-ů až do r. 1600, kdežto 18. července Oldřichem, pánem na Dačicích, cís. radou a soudcem zemským, vnukem Volfa mladšího, po meči vyhynul.