Vlastenský slovník historický/Jakub

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Jakub
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 242.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Jakub Čech (hodinář)

Jakub 1) Žid, požívající veliké přízně při dvoře knížete Vladislava I., který, aby ještě větší moci nabyl, dal se pokřtiti. Tu pak bylo působení jeho velmi záhubné, i provozoval prý moc tak velikou, že byl jako první po knížeti. Lidé, nemohouce pochopiti, jak ten člověk tolik bohactví nahrabati a k takové moci přijíti mohl, tvrdili, že mu k tomu satanáš pomáhá, a sám Kosmas píše, dokládaje se svědectvím hodnověrných lidi, že často vídán byl ďábel v lidské postavě, an jemu slouží. Mysle, že moc jeho již pevně stojí, odpadl J. zase od víry, i dal oltář v domě jeho postavený rozbořiti a svátosti z něho do záchodu hodil. To když se naň proneslo, dal jej kníže jíti a do vězení vsaditi. J. vyznal se tu z mnohých podvodů a jiných nešlechetností, načež kázal Vladislav statek jeho pobrati a do své pokladnice vnésti. Byloť pak u něho nalezeno nesmírné množství peněz. Tu jiní Židé knížeti a radám jeho veliké dary snášeli, jen aby J. nebyl mučen. Knížeti dostalo se takto 3000 hřiven stříbra a 100 hřiven zlata, kterýmižto penězi Vladislav všecky křesťanské otroky z rukou židovských vykoupil a spolu zapověděl, aby budoucně žádný křesťan Židům nesloužil. J. jest z vazby propuštěn a navždy ze země vypovězen. — 2) J., mistr, hvězdář, žák mistra Hanuše, jemuž pomáhal při sestrojení velikého orloje na Staroměstské radnici v Praze, kteréžto hodiny také po jeho smrti řídil.