Vlastenský slovník historický/Hvězda

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Hvězda
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 226.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Hvězda (letohrádek)

Hvězda, lovčí hrádek před Bílou Horou, hodinu od Prahy, s oborou téhož jmena, o němž dlouho se pokládalo, že jej dal vystavěti král Jiří v podobě hvězdy na počest první své manželce Kunhutě ze Šternberka, jejímž rodinným znakem byla hvězda. Dle nově nalezených důkazů však jest původem stavby té arcikníže Ferdinand, syn císaře Ferdinanda I., který byl místodržitelem českým a sám nákres k ní zhotovil. Dne 27. čna 1555 položil vlastnoručně základ k tomuto zámku a dal mu jmeno „U zlaté hvězdy“, nejen že měl podobu hvězdy, ale poněvadž i na vrcholi střechy se nalezala pozlacená hvězda. Má se za to, že stavbu tu vykonali umělci vlaští Petr della Stella, Jan de Spatio a Ferrabosco di Lagno, kteří stavěli také hrádek Belvedere v Praze. Té době také přiměřen jest celý sloh stavby i celé vnitřní okrášlení zámku, jmenovitě překrásné štukové ozdoby, které v nejnovější době Krasoumná jednota pro Čechy dala odlíti. Po dlouhý čas sloužila H. za érární skladiště prachu, který nedávno teprv odtud jest odstraněn. U obory H-dy, když osud bitvy Bělohorské již rozhodnut byl, 6000 Moravanů, vedením mladého Thurna a Jindřicha Šlika, zarputilý odpor činilo vojsku císařskému, až odevšad jsou obklíčeni a dočista potřeni. O sv. Markétě, kdež jest pouť v nedalekém klášteře Břevnovském, odbývá se v oboře národní slavnost, která jindy od Pražanů velmi hlučně navštěvována bývala.

Hvězda z Vícemilic, Jan, příjmím Bzdinka, hejtman táborský, z rodu rytířského, jmenuje se hned s počátku bouří husitských r. 1419 horlivým přívržencům Táborův. Dne 19. říj. 1421 zvolen jest k návrhu kněze Jana Želivského jednohlasně za nejvyššího hejtmana v Praze, ale již v lednu 1422 musil to místo postoupiti Haškovi z Valdšteina. Když se pokus jeho a pana Bohuslava ze Švamberka, zmocniti se Prahy, nepodařil (v říjnu 1422), potloukal se s Tábory svými po Čechách, osvobodil spolu s jinými v letě 1424 Žižku v Labském Kostelci zavřeného, byl s ním před Přibislaví a přítomen jeho smrti, načež táhl na Moravu. Dne 31. bř. 1425 pokusil se podruhé marně o dobytí Prahy. Téhož roku v září jal se oblehati Vožici, před kterouž pět neděl leže postřelen jest smrtelně, z čehož zemřel, dočkav se ještě uzavření míru s Pražany (18. října) a vzdání hradu.