Vlastenský slovník historický/Hory

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Hortensius	Hory	Horymír

Údaje o textu
Titulek:	Hory
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 183. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Adamov (okres České Budějovice)
Související články ve Wikipedii: Hory Matky Boží

Hory, četná jmena míst ve vlastech českoslovanských, kde se nacházejí doly, obyčejně s jiným přídavným názvem. Hory Kašperské v. Kašperské Hory. — Hory Kutné v. Kutná Hora. — Hory Malé, Adamstadtl, městys severně od Budějovic, založen od horníků, byl na žádost majitele Adama Ungnada od Rudolfa II. na horní povýšen (1595) a obdařen týmiž výsadami, jakých blízké Hory Velké požívaly. — Hory Matky Boží, něm. Bergstadtl Unserer Lieben Frauen, královské horní město u Sušice v Písecku, náleželo prvotně k hradu Vilhartickému. Král Vladislav II. udělil r. 1511 tehdejšímu držiteli toho hradu Zdeňkovi Lvovi z Rožmitála, nejvyššímu purkrabí Pražskému, všeobecnou horní svobodu na 10 let pro Velhartice a všecko příslušenství k nim. Ale těžení hor počalo zde teprv roku 1520 za krále Ludvika, jenž H. M. B. 1522 na horní město povýšil. Zdá se však, že dobývání stříbra zde již r. 1541 zašlo. Nové výsady obdrželo město r. 1637 od Ferdinanda III., avšak ani tenkráte se těžení hor dlouho neudrželo. Od těch dob nazývá okolní lid H. M. B. obyčejně Zlámané Hory. — Hory Nalžovské v. Nalžovské Hory. — Hory Velké, něm. Rudolfstadt, obecně Bergstadtl, horní městys východně od Budějovic. Již roku 1385 připomínají se doly u nedalekých Vesec. Od roku 1547 dolováno zde na stříbro s takovým prospěchem, že Rudolf II. H. V. na město povýšil (1575) a svým jmenem nazval. Hned na počátku války 30leté dobyty a vypáleny jsou H. V. od cís. generála Buquoie (15. června 1619), načež 6 let pusty zůstaly. Ferdinand II. odňal městu výsady a daroval H. V. obci Budějovické. Město se pomalu zase stavělo, a Budějovičané udělili obyvatelům své právo měšťanské.