Vlastenský slovník historický/Hořčický

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Horažďovice	Hořčický	Hořice

Údaje o textu
Titulek:	Hořčický
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 177–178. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Jakub Hořčický z Tepence

Hořčický, jinak Sinapius, z Tepence, Jakub, syn rodičů chudičkých, přišel jako chlapec za kuchtíka do jesuitské koleje Krumlovské, kdež pro schopnosti své vzat na školu latinskou a později dán za pomocníka apatekáři klášternímu, u kterého se v chemii tou měrou vycvičil, že prý sám některá vzácná objevení učinil. Odtud se dostal za laboranta do chemické dílny Rudolfa II. Tu nabyl hojné příležitosti k snášení jmění, i za nedlouho tak zbohatl, že samého císaře zakládal penězi. Za půjčky tyto zastaveno mu panství Mělnické. Roku 1608 obdařen erbem a predikátem z Tepence, i ustanoven správcem nad statky kláštera Svatojirského. Po vydání majestátu uveřejnil konfesí katolickou, čímž postavil se v čelní šik bojovníků katolických. Po smrti císaře Rudolfa odstěhoval se na Mělník, ale stavové evangeličtí nepřestávali ho pokládati mezi přední své odpůrce. Po vyhození s okna král. místodržitelů roku 1618 uvězněn byl H. od direktorův, i zůstal ve vazbě, až v prosinci t. r. výměnou za doktora Jessenia ve Vídni jatého spolu s královským prokuratorem doktorem Ponzonem obdržel svobodu. R. 1619 nalezáme jej mezi osobami od stavů ze země vypovězenými. Vítězství strany své dlouho nepřečkal, neboť zemřel 25. září 1622. Veškeré jmění své odkázal jesuitům.