Vlastenský slovník historický/Hammerschmid

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Halíř	Hammerschmid	Handš

Údaje o textu
Titulek:	Hammerschmid
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 156–157. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Jan Florián Hammerschmidt

Hammerschmid Jan Florian, spisovatel a dějepisec český, nar. 4. kv. 1652 v Stodě, konal studia v Klatovech a v Praze. R. 1677 vysvěcen na kněžství poslán za kaplana do Budějovic, odkud přišel 1680 za faráře do Kamenného Újezda. R. 1695 povýšen na děkanství Klatovské, později povolán za rektora Pražského semináře. Dosáhnuv doktorství v theologii zvolen 1698 kanovníkem na Vyšehradě a stejnou asi dobou i v Staré Boleslavi. Mimo to jmenován jest protonotářem stolice apoštolské a rytířem zlatého kříže se zlatou korunou. R. 1710 dosazen jest H. na faru Týnskou v Praze, kdež provedl všeobecnou opravu kostela tamního, při čemž zmařeny poslední památky z dob utrakvistických. H. zemřel 4. led. 1735. Záhy začav se obírati církevní historií českou vydal celou řadu knih, větším dílem latině psaných, jmenovitě děje kláštera Svatojirského, děje kostela Vyšehradského, Historii Klatovskou a Prodromus gloriae Pragense, nejvážnější to ze všech prací jeho. Mimo to jsou od něho: Praha stará pod figurou krásného mládence (rkp. v univ. knihovně Pražské), V Praze blaze, kdo má peníze (v Praze 1700), spis historickými zprávami naplněný; a Allegoria. Proteus felicitatis et miseriae čechicae (tamt. 1715), hexametry makaronické latinsko-české, počtem 105, které však později rozmnožili jesuité a k nimž i Aleš Pařízek některé verše přičinil, což (počtem 369 veršů) vydáno v Praze 1829 s titulem druhým Staročeská země. Satyra. Co historik jest H. nespolehlivý a lehkovážný, který se neostýchá vymyšlené věci podávati s odvoláváním se na rovněž vymyšlené spisy, nejinak než jako druhý Hájek, jakož jmenovitě v Historii Klatovské učinil, podav k roku 1504 zprávu o hrozném zpustošení města Klatov skrze vojsko císaře Maximiliana, na čemž ani za mák pravdy není.