Vlastenský slovník historický/Gallus

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Gallus
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 137–138.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Jacobus Gallus

Gallus 1) Jakub, znamenitý hudební skladatel, narozen okolo 1550 v Krajině, od Němců nazývaný Händel a Hänel (slovinsky nazýval se nejspíše Petelin neb Petelinček, t. j. kohout), opustil vlast svou již z mládí a odebral se do Moravy, kde jej Olomoucký biskup Štěpán Pavlovský učinil ředitelem hudební kapely. V postavení tom se tak proslavil, že si jej císař Rudolf od biskupa vyprosil a do služby své přijal. G. nyní žil při dvoře císařském v Praze až do své smrti 4. čce 1591. Hudebními svými skladbami dobyl si tak slavného jmena, že ho po smrti jeho několik básníků opěvalo. G. může se po bok stavěti největším italským hudebním skladatelům té doby, nevyjímaje ani Palestrinu. Mezi nejvýtečnější jeho skladby náleží osmihlasá píseň pro dva sbory Media vita in morte sumus, taktéž klasická jest jeho nábožná píseň Ecce quomodo moritur justus. Veškerá jeho sebraná díla vydali tiskem v Anglii Walsh a Arnold v 50 velikých dílech. Některé skladby jeho se chovají v rukopise v cís. bibliotéce ve Vídni. — 2) G. (Havel), mistr, kanovník a profesor mathematiky a hvězdářství na mladé universitě Pražské okolo r. 1365, byl znamenitý hvězdář svého věku a zanášel se i mnoho astrologií. G. napsal dle udání Lupáčova mnoho knih, o nichž se však nic bližšího neví. Jen jakýsi mnich františkánský vydal v XV. století sbírku lékařských a chirurgických spisů, v níž uvádí Tractatus urinarum magistri Galli, venerabilis quondam canonici Pragensis. Císaři Karlu IV. radil prý G., aby nezakládal Nové město za vrchem Hradčanským na rovině Bubenecké, nýbrž mezi Vyšehradem a Vítkovem (Žižkovem), předpovídaje, že bude Staré město vytopeno a Malá Strana že popelem lehne. — 3) G. Jiří, obyčejně Jiří Galli zván, vlastně Havlíček, narozen ku konci XVI. století v Chrudimi, stal se 1599 bakalářem, později mistrem svobodných umění, a byl 1620 děkanem v Sušici, odkud se po Bělohorské bitvě vystěhoval do Bavor. R. 1625 žil v Řezně a 1633 připomíná se ještě v Kulmbachu. G. byl muž klasicky vzdělaný, skládaje drahně básní latinských dobyl sobě titulu korunovaného básníka (poeta laureatus).