Přeskočit na obsah

Vlastenský slovník historický/Dsky

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Dsky
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 97–99.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Zemské desky
Související články ve Wikipedii:
Moravské zemské desky

Dsky, desky, množný počet slova deska, pláty dříví, tabulky, na kterých se druhdy psávalo, což také u starých Čechů bylo obyčejem dle svědectví Libušina soudu, v němž připomínají se „desky pravodatné“. Až dosavad naznačují se jmenem d. v koruně České veřejné knihy, které jsou dvoje: d. zemské a d. dvorské. A) D. zemské (die Landtafel), do kterých se zapisuji statky nemovité, zvané zemské, jichž držitelé volí do sněmu v kurii velkostatkářské, se všemi se k nim vztahujícími věcními právy a břemeny. Spůsobilost nabytí statku ve dskách zemských zapsaného měli přeď rokem 1848 pouze tak zvaní vyšší stavové, z měst pak toliko Praha, Plzeň, Budějovice, Žatec, Chomutov, Kutná Hora a Kadaň, kteréž obmezení nyní minulo. Za starodávna, dokud Čechy na župy a cúdy rozděleny byly, vedeny jsou v každé z nich zvláštní d.; když pak za Přemysla Otakara II. cúda Pražská na nejvyšší soud zemský povýšena jest, povstaly při tomto d. pro celou zem, a zapisována do nich také sněmovní snešení, která teprv takovým zapsáním zákonní platnosti docházela. V tom spůsobu jsou české d. zemské nejstarším toho druhu ústavem v Evropě. Knihy takto založené nazývaly se obyčejně kvaterny, někdy také registra, a chovaly se na hradě Pražském, kde také soud zemský zasedal. D. tyto byly dvojí, větší a menší (jakož sám soud zemský rozvržen byl na větší a menši); do oněch kladly se statky veliké, jakož i zápisy v sumách velikých, do těchto statky a dědiny malé, zápisy v sumě nejvýše 100 kop grošů a rozličné méně důležité relace. Opatrovníci zemských desk byli nejvyšší písař a místopísař, pak písař velikých a menších desk. Ve válkách husitských, kdež všecko právo zastaveno jest, chovány jsou d. zemské na hradě Křivoklátě, po jeho vyhoření (18. kv. 1422) odvezeny jsou nejprv do Plzně, pak na Karlštein, konečně do Královského dvora v Praze, a teprv r. 1512 zase na hrad Pražský. D. zemské vedeny byly sprvu v řeči latinské, první zápisy české v nich objevují se ku konci XIV. století, během XV. století obdržela v nich čeština převahu, až r. 1495 nálezem sněmovním ustanoveno jest, že se mají pouze českým jazykem psáti; po bitvě Bělohorské však ponenáhlu čeština z desk zemských vytlačena jest němčinou. R. 1541 zničeny jsou d. zemské strašným požárem, který většinu Malé Strany strávil, a musily pak pracně býti jakž tak obnoveny. Následkem toho uzavřeno r. 1543 na sněmě, aby se budoucně d. zemské ve dvou exemplářích psaly, z nichž jeden na hradě Pražském, druhý na Karlšteině chovati se měl. Snešením sněmovním r. 1545 ustanoveny jsou d. zemské za archiv říšský, a uzavřeno, aby všecky majestáty a privilegie v ně uloženy byly. Císař Josef II. zrušil docela úřad zemských desk, připojiv tyto k zemskému soudu co registraturu, načež do domu zemského na Malé Straně odvezeny jsou. Za císaře Františka zavedena při dskách zemských nová manipulace, ale že práce nového poznamenání kvaternů dála se od lidí k tomu neschopných, vloudil se do ní nejeden zmatek. Od roku 1850 nacházejí se d. zemské u c. k. úřadu knihovního při c. k. zemském soudu, s nímž r. 1861 přenešeny jsou z Malé Strany do nového domu na Starém městě. — Na Moravě byly troje zemské d. v Olomouci, v Brně a v Opavě, z nichž Olomoucké a Brněnské se chovají nyní u c. k. zemského soudu v Brně. — D. zemské jsou netoliko důležitý ústav právní, z něhož vyplývá bezpečnost majetku, nýbrž i jedním z nejdůležitějších pramenů historických. Zbytky zemských desk r. 1541 shořelých začal r. 1869 vydávati Emler co dílo monumentální pod názvem Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae anno MDXLI combustarum. — B) D. dvorské, jinak manské neb lenní (die Lehentafel) sloužily k zapisování statků manských. Původně měl každý hrad, ku kterémuž nějaká manství slušela, své zvláštní d. manské, když pak za krále Jana soud dvorský v Praze na všecky statky manské v království Českém vztahovati se počal, vedeny jsou u něho d. manské, odtud dvorskými zvané, pro celou zemi. Od roku 1850 vedly se d. dvorské při c. k. zemském soudu v Praze, až zrušením úvazku lenního přestaly.