Vlastenský slovník historický/Dobřenský

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Dobenín	Dobřenský	Dobříš

Údaje o textu
Titulek:	Dobřenský
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 89–90. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Dobřenští z Dobřenic

Dobřenský z Černého Mostu 1) Václav, mravoučný spisovatel český v druhé polovici XVI. století, přítel mistra Petra Codicilla, Daniele z Veleslavína, Marka Bydžovského a jiných tehdejších učenců, byl v Starém městě Pražském úředníkem nad solí, od přítele svého Jiřího Nigrina přijat za strýce erbovního povýšen jest r. 1592 do stavu šlechtického s titulem z Černého Mostu (von Schwarzprucken, de Nigro Ponte) a zemřel 1599. Vydal u Jiřího Nigrina celou řadu spisů asketických a mravoučných, z nichž Vrtkavé štěstí podruhé vydáno roku 1824 v Praze u Neureuttera. Z ostatních jeho spisů jmenujeme Bůh světa (1583, 2 díly) a Pohřební památka Petra Codicilla z Tulechova, akademie Pražské rektora (1590), též sepsal několik drobnějších básní. Vnuk jeho 2) Jan Václav D. Černomostský, hvězdář, přírodozpytec a lékař znamenitý, narozen v Praze v první polovici XVII. stol., studoval v Italii a vydal r. 1657 ve Feraře spis Nova et amoenior de admirando fortium ingenio philosophia, jímž pozornost učeného světe na sebe obrátil. Navrátiv se do vlasti stal se r. 1663 v Praze doktorem lékařství a později profesorem na tamější fakultě lékařské. Několikráte byl děkanem jejím a dvakráte (1670 a 1685) rektorem university Pražské. Slyna stejně co učitel i lékař praktický vydal, když morní nákaza k Čechám se blížila, spis Veřejná a přirozená před nemocemi obrana (v Praze 1679), a tentýž spis i ve vydání latinském (1679) a německém (v Norimberce 1680). Když pak skutečně mor v Praze vypukl, získal sobě D. svou horlivostí a neohrožeností veliké zásluhy o trpící člověčenstvo. Mimo díla výše připomenutá podal D. též několik pojednání do spisu Miscellanea curiosa medico-physica (v Lipsku a v Jeně 1670, 71 a 81), vydával přes dvacet let (1665—85) S pranostikou hvězdářskou nový kalendář, k němuž připojoval populární pojednání fysikální, dietetická, historická atd.; vydal některá pozůstalá díla svého učitele Marka Marci (Liturgia mentis, Otosophia a j.) a zemřev 3. bř. 1697 zůstavil po sobě 10 dílů rukopisních, které se chovají v bibliotéce Strahovské.

Dobřenský z Dobřenic, starožitný šlechtický rod český, užívající v erbu čápa bílého s černými křídly v poli modrém, připomíná se již v XIII. století na prvotním sídle svém v Dobřenicích, rozmohl se časem velice a byl r. 1696 v osobě Ferdinanda Rudolfa D-ského povýšen do stavu panského.