Vlastenský slovník historický/Dalimil

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Dalibor	Dalimil	Dampierre

Údaje o textu
Titulek:	Dalimil
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 77–78. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Dalimilova kronika

Dalimil neb Dalemil, domnělý původce rýmované kroniky, sepsané jazykem českým mezi lety 1282—1314, kteráž obsahuje dějiny národu Českého od přistěhování se Slovanů do Čech až do nastoupení krále Jana na trůn český. Spisovatel její byl, jak z kroniky samé patrno, nějaký rytíř, který, jak sám vyznává, držel se jakési Boleslavské kroniky, odjinud neznámé. Vaneť ve spise jeho naskrze rytířský duch, o prospěch šlechty jeví se všude pečlivá péče, o kolbách, turnajích a znacích rodinných spisovatel s patrným zalíbením vypravuje, kdežto na stav měšťanský opovržlivě pohlíží. Z celého spisu dýše neukrotitelná nenávist k Němcům, což dobře vysvětliti se dá z povahy poněmčovací doby za krále Jana. Ve starší době držel se spisovatel nejvíce Kosmy, jen v dobách báječných přidává sem tam pověsti buď nové, buď zevrubnějšími okolnostmi okrášlené. Dějiny let 1125—1240 váženy jsou jenom z pověstí a plny omylů. Avšak v líčení dějů let 1240—1315 jest kronika tato důležitým pramenem historickým, neboť spisovatel její, namnoze byv očitým jich svědkem, vypravuje vše věrně a podává živý obraz poměrů a mravů českých té doby. Poněvadž Hájek z Libočan v seznamu kronikářů, jichž prý při spisování svého díla použil, jmenuje též jakéhosi D-a Meziříckého, kanovníka Boleslavského, smyslili sobě Peřina a Bolelucký, že rýmovaná ta kronika od něho pochází, což ovšem ničím stvrzeno není, a od těch dob se kronika tato jmenuje vůbec Kronikou D-ovou. Tiskem vyšla ponejprv r. 1620 od Pavla Ješína pod názvem Kronika stará kláštera Boleslavského, podruhé jazykem obnoveným vydaná r. 1786 od Faustina Procházky co Kronika Boleslavská, potřetí r. 1849 od Hanky, a konečně od téhož r. 1851 pod názvem Dalimilova chronika česká v nejdávnější čtení navrácená. Kronika tato byla po celá dvě století oblíbeným čtením lidu českého, i sloužila nemálo ku povzbuzení mysli vlastenecké. Podivno, že kronika tato, zcela protiněmecká, velmi záhy do němčiny překládána jest, ovšem s vynecháním všeliké hany na Němce uvrhované.