Vlastenský slovník historický/Děpold

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Deodat	Děpold	Děpoltici

Údaje o textu
Titulek:	Děpold
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 82. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Děpolt I.
Související články ve Wikipedii: Děpolt II., Děpolt III.

Děpold, česká forma mužského jmena Theobald. 1) D. I., nejmladší syn knížete Českého Vladislava I., vládna krajinou Jemnickou na Moravě účastnil se s jinými knížaty moravskými hanebného útoku na biskupa Olomouckého Jindřicha Zdika (1145), načež od papeže do klatby dán teprv po vykonané pouti do Říma rozhřešení dosáhl. Když bratr jeho Vladislav II. křižácké tažení do Palestiny podnikl, odevzdal vládu v Čechách D-ovi, který mocnou rukou pořádek v zemi udržoval a knížete Soběslava po trůnu bažícího zajal. Později provázel bratra na rozličných výpravách, jmenovitě r. 1158 do Italie, kamž po několikráte vedl zástupy české císaři na pomoc. Roku 1167 jest při obleháni Ankony morem zachvácen. Potomci jeho sluli Děpoltici. — 2) D. II., syn předešlého, panoval v Chrudimsku, Čáslavsku a Vratislavsku, musil roku 1187 před knížetem Fridrichem ze země ujíti, ale po smrti Fridrichově navrácen jest k svému panství. Zemřel náhle na křižácké výpravě do Palestiny roku 1190. — 3) D. III., syn předešlého, rovněž kníže Čáslavský, Chrudimský a Vratislavský, zdvihl zpouru proti Přemyslu Otakarovi I., který dosavadní řád posloupnosti zrušiv prvorozenství zavedl, musil ustoupiti ze země a odebrati se do Polska, kdež r. 1218 účastnil se křižácké výpravy do Prus. Rok jeho smrti není znám. Synové jeho byli Boleslav (jenž padl r. 1241 u Lehnice proti Tatarům), Soběslav, Děpolt a Přemysl, jimiž rod ten v Polsku vymřel. V Čechách odvozovali pánové Švihovští z Risenberka původ od Děpolticů, ale bezdůvodně.