Přeskočit na obsah

Vlastenský slovník historický/Děd

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Děd
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 80.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Děd, Did, v slovanském bájesloví veliký bůh — slunce, tak jako Bába, veliká bohyně — příroda. — Malorusům znamená dědko, didko strážného ducha domácího. Dalimil praví o Čechovi: „I bra sie lesem do lesa, diétky (dědky, penates) své na pleci nesa.“ Ženská forma Dida značí Ladu, bohyni lásky.