Vlastenský slovník historický/Chrudim

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
z Chřenovic	Chrudim	Chrudoš

Údaje o textu
Titulek:	Chrudim
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 236–237. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Chrudim

Chrudim, král. věnné, druhdy krajské město ve východních Čechách, připomíná se již v X. století co hrad župy stejného jmena, částky to panství Slavníkova. Na hradě Ch-ském zemřel kníže Břetislav I. roku 1055, jeda do Moravy. R. 1056 povolal kníže Spitihněv II. do Ch-i asi 300 předních Moravanův jako na poradu, uvěznil je však co rukojmě poslušenství krajanův jejich. Přemysl Otakar II. založil vedle staré Ch-i, totiž hradu s příslušenstvím, město nové, jež obdařil znamenitými svobodami a osadil Němci. Po smrti Rudolfa I. roku 1307 stala se Ch. král. věnným městem pro jeho vdovu Alžbětu Polskou, která ji, jakož i jiná věnná města, posádkám Albrechta Rakouského k přezimování vykázala. Roku 1350 přivtělen dekanát Ch-ský k nově založenému biskupství Litomyšlskému. Po vzdání se Táborů v Chotěboři 3. února 1421 odveden hejtman jejich Hromádka z Jistebnice se dvěma kněžími táborskými do Ch-i a tam proti slibu pánův, pode ctí a věrou danému, veřejně na náměstí upálen. Téhož roku oblehli Ch. spojení Pražané a Táboři pod Žižkou, a nemohouce od hejtmana král. Jana Městeckého z Opočna vzdání dosíci, strojili se 28. dubna k útoku. Tím ustrašen prosil Jan o milost a odvrátil tím záhubu městu hrozící. Po vypálení kláštera dominikánského a upálení osmi mnichů odtáhli Táboři; Ch-šti pak od té chvíle jeviti se pravými Husity, a zbořili ještě téhož roku minoritský klášter proti Stradovu. V letě téhož roku zajat jest v Ch-i s tovaryšem svým kněz Martinek Houska do Moravy se ubírající, odkudž odvezen jest do Hradce Králové. Roku 1428 táhli Ch-ští s Hradeckými do Slez na pomoc vojskům českým a zajavše veliký plen vrátili se do Čech. Roku 1436 uznali Ch-ští na sněmu Jihlavském Sigmunda za krále, načež r. 1437 Ch. věnným městem královny Barbory učiněna. Roku 1438 odbýván v Ch-i sjezd krajů Ch-ského, Hradeckého a Čáslavského pod Ptáčkem z Pirkšteina za příčinou uvedení krále Albrechta do země. Roku 1460 přijeli do Ch-i ku králi Jiřímu páni rakouští, žádajíce ho, aby jim byl prostředníkem u císaře v nesnázích jejich. Roku 1469 obležena Ch. Zdeňkem Konopišťským ze Šternberka a králem Matiášem Uherským, proti nimž se měšťané ubránili, ano Matiáše samého zajali, avšak nepoznavše ho zase jej propustili. V pokojnějších dobách Vladislava II., Ludvika a Ferdinanda I. zkvětla Ch. tak, že zakupovala mnoho statkův a při zvýšeném blahobytu i školství pilně pěstovala. Avšak účastenstvím v odporu proti Ferdinandovi I. 1547 přišla Ch. téměř o všecky statky, čímž město tak schudlo, že mu král Ferdinand i nástupci jeho u vydržování kněží, škol a chudiny nápomocni býti musili. Při tom všem nezanedbávala obec vzornou péči o školu, která až do 30leté války náležela mezi nejlepší v Čechách. Za účastnění ve zpouře proti Ferdinandovi II. zkonfiskovány jsou po bitvě Bělohorské poslední statky městu náležité, a protireformace provedena pomocí vojska násilně, avšak jen zvolna. Švédové navštívili Ch. r. 1643 a 1648.