Vlastenský slovník historický/Bořivoj

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Bořivoj
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 38–39. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Bořivoj I.
Související články ve Wikipedii:
Bořivoj II.

Bořivoj, jmeno dvou knížat Českých. 1) B. I., první kníže křesťanský, syn a nástupce Hostivítův, manžel sv. Ludmily, vešel ve spojení se Svatoplukem Moravským, válčil s Němci, a pokřtěn jest r. 873 ve Velehradě, kdež při dvoře Svatoplukově meškal, od sv. Methudia, načež vystavěl první kostel v Čechách na knížecím hradě Levém Hradci blíže Prahy, druhý na jmeno téhož svatého na Vyšehradě, a třetí Panně Marii na hradě Pražském. B. zemřel asi r. 894, zplodiv s manželkou svou syny Spitihněva a Vratislava, kteří oba jeho nástupci se stali. — 2) B. II., syn krále Vratislava, poslán od otce svého se 300 oděnci a Viprechtem Grojským na pomoc císaři Fridrichovi IV. do Italie táhnoucímu, kdež r. 1083 při dobytí Říma se svými Čechy mezi prvními zdi městské zlezl. Kníže Břetislav II. proti panujícímu zákonu, aby vždy věkem nejstarší z knížecí rodiny na trůn nastoupiti měl, vymohl u císaře, že bratra jeho B-e nástupcem po něm jmenoval, čímž učiněn první začátek neblahým na to následujícím dlouhým sporům o trůn český. Oldřich Brněnský, jenž měl právo před B-em, vypuzen jest na to z údělu svého od Břetislava, avšak když B. po zavraždění tohoto ku konci r. 1100 na trůn dosedl, zdvihl se brannou rukou proti němu, ale marně. Ne lépe zdařil se r. 1103 pokus bratra jeho Svatopluka, který na to ke lsti své útočiště vzav dovedl B-e naplniti nedůvěrou k jeho nejvěrnějším přívržencům, načež r. 1107 svůj pokus opakoval. Tenkráte musil B. před Svatoplukem ustoupiti, i vzal své útočiště nejprv do Němec a potom do Polska, odkud r. 1108 za nepřítomnosti Svatoplukovy učinil vpád do země a východní krajiny Čech poplenil. Po smrti Svatoplukově 24. pros. 1109 B. nenadále před hradem Pražským se objeviv zmocnil se ho, a pak i Vyšehradu. Ale císař Jindřich přišed do Čech rozhodl r. 1110 proti němu a přiřkl trůn Vladislavovi, bratru B-ovu, tohoto pak jatého na hradě Hammersteině v Porejní uvěznil. Po konečném propuštění svém r. 1116 odebral se B. do Rakous k manželce své Gebirce, rozené kněžně Rakouské, ale již za rok na to kníže Vladislav dobrovolně postoupil trůn těžce zkoušenému bratru, a B. počal znova panovati, vykázav Vladislavovi krajinu Zálabskou. Avšak již r. 1120 z neznámých příčin musil B. opět ujíti ze země a zemřel v Uhřích ve vyhnanství 2. ún. 1124. Tělo jeho jest do Čech přivezeno a v kostele u sv. Víta na hradě Pražském pochováno. Byltě B. muž prostý, mírný a dobrotivý, ale povahy nepevné a proto k vládě málo spůsobilý.