Vlastenský slovník historický/Blahoslav

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Blahoslav
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 32. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Jan Blahoslav

Blahoslav Jan, starší bratří českých, narozen 1523 v Přerově z rodu šlechtického, studoval v cizině: ve Vitemberce, kdež poznal Luthera, v Kralovci a v Basileji, byl 1553 na kněžství zřízen a od Jednoty bratrské užíván ku poselstvím k arciknížeti Maximilianovi, protestantům nakloněnému, aby získal bratřím jeho přízeň, čehož se mu však nepovedlo v míře žádoucí. Roku 1557 stal se starším Jednoty, a vykázáno mu sídlo v Evančicích na Moravě. Vedle úřadu svého vyvinoval B. výtečnou činnost spisovatelskou, a jmenovitě zanášel se dějinami Jednoty; výsledek těchto historických prací obsažen jest dílem v Aktách Jednoty, uložených nyní v Ochranově (13 foliantů). Do oboru toho náleží též Život Jana Augusty. Jinak zanášel se hlubokými studiemi jazyka českého, a stejnou dobou pěstoval též hudbu, o čemž vydávají svědectví spisové jeho Gramatika česká (vydaná 1857 ve Vídni Ign. Hradilem a Jos. Jirečkem) a Muzika, to jest knížka zpěvákm náležité zprávy v sobě zavírající (in insula Hortensi 1569), ve které podal první theorii časoměrné prosodie. Ale nejznamenitější jeho práce jest překlad Nového zákona, který později přijat byl do šestidílné bible bratrské. Ve všech spisech svých, jichž jest 22, s části obsahu theologického a jmenovitě polemického, jeví se B. co dokonalý mistr v užívání jazyka českého. B. požíval pro svou vzácnou učenost nejenom všeobecné vážnosti, nýbrž uhlazený jeho mrav získal mu též oblíbenost a vliv u šlechty moravské, jmenovitě vychoval Jana z Žerotína, otce slavného Karla. Zajisté pak i jeho zásluhou stalo se, že školy bratrské v druhé polovici XVI. století tak znamenitě se povznesly.