Vlastenský slovník historický/Benediktini

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Benediktini
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 24.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Řád svatého Benedikta

Benediktini, nejstarší a nad jiné slavnější mnišský řád na západě, založený 529 sv. Benediktem, který mu uložil vedle modlitby užitečnou práci, šířil se od VI. století z původního kláštera Montekasinského valně po celé Evropě, a členové jeho stali se předními rozšiřovateli víry, vzdělanosti a všelikého umění. Panovníci zvali je do svých zemí, a každý nově založený klášter stal se ohniskem, z něhož na vše strany se rozbleskovaly jiskry vzdělaností a nábožnosti. B. učili barbarský posud lid vzdělávati půdu a zakládali školy, z nichž mnohé velice prosluly, pro kteréžto užitečné jich působení takořka zahrnováni byli hojnými nadáními vděčných velmožů. Do Čech povoláni jsou b. roku 993 od knížete Boleslava II., který pro ně založil u Prahy klášter Břevnovský (nyní obecně klášter sv. Markéty zvaný) a hojně jej nadal. Z Břevnova osazen byl na začátku XIII. století klášter v Broumově. Druhý klášter b-nů v Čechách byl klášter Sázavský, jejž r. 1032 založil kníže Oldřich pro mnichy slovanské, které však již r. 1097 Břetislav II. z něho vypudil a klášter b-ny Břevnovskými osadil. Roku 1347 založil Karel IV. v Praze na vrchu Slovanském klášter Emauský a osadil jej b-ny obřadu slovanského z Charvát povolanými. Ve válkách husitských však vzal klášter ten za své, a teprv r. 1592 obnoven jest od Rudolfa II., ale osazen b-ny obřadu latinského.