Vlastenský slovník historický/Benešovský

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
z Benešova	Benešovský	Berengar

Údaje o textu
Titulek:	Benešovský
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 25–26. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Benešovský 1) Václav, rodič z Benešova, kněz podobojí, vysvěcený r. 1544 ve Vlaších, byl farářem na rozličných místech, konečně na Prosíku u Prahy, odkud se 1581 dostal za administratora dolejší konsistoře do Prahy, kdež byl spolu farářem u sv. Martina, později pak kazatelem v kapli Betlemské. Pro neduživost vzdav se 1590 úřadů svých v Praze navrátil se na faru Prosíckou. Rok smrti jeho není znám. B. vydal 1588 spis Ozvání starých Čechův a Moravanův před lety 80, kteréž učinili protí těm, kteří o nich mluvili, že jsou odřezanci církve svaté. — 2) Matouš B., jinak Philonomus, synovec předešlého, spisovatel český, narozen v Benešově asi 1550, byl 1577 vikářem při kostele sv. Víta v Praze a správcem tamní školy, 1579 obdržel faru v Kouřimi na Moravě, odkud však pro nepokojnou povahu svou odstraněn jest, 1582 dotřel se opatství Emauského, načež se oženil a hýřivý život vedl, pro kterýž 1590 s opatství jest sesazen a ze země vypovězen. Od té doby není o něm více nižádných zpráv. Z jeho spisů pozoru hodny jsou Grammatica bohemica (1577), v němž zasazuje se o uvedení do básnictví českého časoměrného veršování, a jeví podivuhodné na onu dobu vědomí slovanské; pak Knížka slov českých vyložených, odkud svůj počátek mají (1587), v níž i některá ruská slovce uvodí. — 3) Jan B., zvonař v Moravské Třebové osedlý; lil mnohé zvony k moravským i českým kostelům ku konci XVI. a na počátku XVII. století, mezi jinými veliký, 140 centů těžký Betenglovský zvon při kostele sv. Trojice v Rychnově nad Kněžnou. — 4) Adam B. v. Wolf.