Přeskočit na obsah

Vlastenský slovník historický/Asyl

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Asyl
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 946.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Azyl

Asyl, místo, kde v středověku nalezal zločinec bezpečného útočiště, odkud nesměl býti vzat. Právo a-u určeno bylo zákony církevními i světskými. Pamětihodné jsou a-y v českém právě, které kromě a-ů v celém křesťanstvu platných (kostelů, hřbitovů a jiných míst) připouštělo ještě a-y před královnou a u manželky. Řád práva zemského totiž praví: „Kdyby byl pohnaný (a již odsúzený) před královú Českú nalezen, nemá vzat býti, ale pokoje požíti;“ a na jiném místě: „Ten pohnaný (a již odsúzený) kdyby byl u své ženy nalezen a ona jej objala neb svým rúchem přikryla, ot nie nemá vzat býti ani které žalosti trpěti.“