Vlastenský slovník historický/Šturm

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Štupart	Šturm	Štýr

Údaje o textu
Titulek:	Šturm
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	Vlastenský slovník historický. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 813—814. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Václav Šturm

Šturm 1) Konrad, purkrabí na hradě Přímdě, když tam uvězněn byl Soběslav II. Tento vycházeje z vězení slíbil mu odpuštění všeho příkoří od něho utrpěného, jakmile však nastoupil panování, dal tohoto někdejšího žalářníka svého ukrutným spůsobem usmrtiti. — 2) Adam Š. z Hranic, jinak Hranický, dle rodiště svého na Moravě tak zvaný, český bratr, dosáhl r. 1519 bakalářství, načež vyučoval na škole bratrské v Litomyšli. Roku 1548 se Š. s jinými bratřími svými vystěhoval do Prus, ale r. 1554 vrátil se do Čech o žil nějaký čas v Praze, konaje služby v rozličných úřadech, jmenovitě při hejtmanství hradu Pražského. Roku 1556 propůjčen mu erb a predikat. Po smrti manželky své znechutiv sobě stav světský odešel do Moravy, dal se zříditi na kněžství a uvázal se ve správu sboru bratrského v Lipníku, kde zemřel 5. října 1565. Š. byl obratný skladatel písní, a společně s Janem Černým a Janem Blahoslavem vedl redakci kancionalu bratrského, od Lukáše z Górky v Samotulech roku 1561 vydaného. — 3) Václav Š., jesuita, narozen 1531 v Horšově Týně, byl mezi 12 mladíky, jež Ferdinand I. r. 1555 poslal do Říma k důkladnému se tam vzdělání v theologii, kdež sám zakladatel řádu jesuitského Ignác z Lojoly o jich vycvičení pečoval a většinu z nich pro své tovaryšstvo získal. Vrátiv se po třech letech do Prahy ustanoven jest k úřadu kazatelskému, ale jen s velikou obtíží se v něm vycvičil. Ještě dvakrát se do Říma odebrav povýšen tam jest na doktora theologie. Roku 1565 potřetí se do vlasti vrátiv přednášel několik let v Praze theologii, roku pak 1574 přesazen jest do Olomouce, kdež obrátil činnost svou proti bratřím českým, sepsav Srovnání víry a učení bratří starších (v Litomyšli 1582), kterýžto spis byl začátkem dlouhé a ostré polemiky s obou stran. Usilování Š-ovo nezůstalo bez účinku, neboť mnohé osoby z vyšších i nižších stavů upustily od Jednoty bratrské a přistoupily k vyznání pod obojí nebo pod jednou, začež mu také prelati a šlechta katolická přízní byli nakloněni. Roku 1586 stal se Š. rektorem nově založené jesuitské koleje v Krumlově, v letech 1592—95 byl rektorem Pražské koleje a spolu akademie Klementinské, později odebral se zase do Olomouce, kde zemřel 27. dub. 1601. Š. velmi platně se přičinil k rozšíření a zvelebení řádu svého v Čechách a na Moravě.