Vlastenský slovník historický/Štěpána sv. kostel

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Štěpána sv. kostel
Autor: Jakub Malý
Zdroj: Národní knihovna České republiky
Vydáno: Vlastenský slovník historický. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 807-808.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Kostel svatého Štěpána (Praha)
Související články ve Wikipedii:
Kostel svatého Štěpána Menšího

Štěpána sv. kostel 1) na Rybníčku, tak zvaný od vsi Rybníku čili Rybníčku, která tu před založením Nového města Pražského stávala, náležejíc řádu křižovnickému s červenou hvězdou, od roku 1351 farní, býval napotom hlavním farním kostelem na Novém městě. Doba vystavění jeho známa není, zdá se, že se to stalo hned po založení Nového města od Karla IV. Při něm byl druhdy rozsáhlý hřbitov a veliká farní zahrada. Od něho pojmenována i čtvrt i ulice Štěpánská. Až dosavad chová v sobě vzácnou památku domácího umění, tabulový obraz Panny Marie z doby předkarolinské, pak jest v něm kazatelna z XV. století a křtitelnice z roku 1462. Při farní zahradě stojí kulatá románská kaple sv. Longina, nejspíše někdejší vesnický kostelíček. Dne 30. čce 1419 vedl sem kněz Jan Želivský z kostela Matky boží Sněžné procesí, které stalo se tím památným, že zavdalo podnět k vyhození z oken Novoměstských radních osob a započetí husitské války. — 2) Kostel sv. Št. ve Zdi, farní kostel Starého města Pražského, stával na nynějším od něho nazvaném Štěpánském plácku před nynějším palácem policejního ředitelství u samé zdi městské vedle brány, též po něm branou Štěpánskou nazvané. Byl to skrovný kostel románský z XII. století, r. 1789 zrušený a pobořený.